<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologické poměry

Podle geomorfologického členění se na území města setkávají dvě základní jednotky – celek Nízkého Jeseníku jako součást Krkonošsko – Jesenické soustavy (provincie Česká Vysočina) a Hornomoravský úval jako součást soustavy Vněkarpatských sníženin (provincie Západní Karpaty). Obě jednotky se výrazně liší geologickou stavbou a historickým vývojem, což se odráží i v odlišné struktuře reliéfu. Při podrobnějším rozboru je možné území rozdělit do čtyř geomorfologických okrsků. Prvním z těchto okrsků je na východě Radíkovská vrchovina.

Zbývající tři geomorfologické okrsky náleží celku Hornomoravský úval, což je příkopová propadlina vyplněná neogenními a kvartérními sedimenty. Jeho západní část tvoří nížinné pahorkatiny a východní část náplavové kužely. Tato struktura je základem členění Hornomoravského úvalu na území Olomouce do tří odlišných okrsků – na východě Žerotínské roviny, uprostřed Středomoravské nivy a na západě Křelovské pahorkatiny.

•Žerotínská rovina je nížinná pahorkatina, tvořená náplavovými kuželi vodních toků stékajících ze západních svahů Nízkého Jeseníku. Povrch náplavových kuželů je částečně překryt návějí spraše.

•Středomoravská niva je akumulační rovina kolem řeky Moravy. Její charakter je určen fluviální činností řeky.

•Křelovská pahorkatina je severní výběžek podcelku Prostějovské pahorkatiny. Je to nížinná pahorkatina na pestrých neogenních a kvartérních sedimentech