Geomorfologické poměry

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území >

Geomorfologické poměry

Na území ORP Olomouc se prolínají dvě základní geologické jednotky České republiky – Český masiv a Západní Karpaty. Západní Karpaty (Vnější západní Karpaty – Karpatské předhlubně), tvoří geologické podloží Hornomoravského úvalu, který prochází centrální částí ORP. Český masiv vstupuje do ORP svojí Moravskoslezskou oblastí (Moravskoslezské paleozoikum) pouze na západní a východní částí území.

Český masiv – Moravskoslezské paleozoikum

Na západě ORP zasahuje Český masiv v oblasti Zábřežské vrchoviny jako tzv. drahanský kulm (Náměšť na Hané, Drahanovice, Slatinice) na východě pak jako jesenický kulm v části Nízkého Jeseníku (Bělkovice-Lašťany, Dolany, Hlubočky, Mrsklesy, Přáslavice, Svésedlice, Daskabát, Doloplazy, Velký Újezd, Těšetice, Suchonice, Velký Týnec). Moravskoslezské paleozoikum (tzv. moravskoslezský devon a spodní karbon – kulm) je tvořeno prvohorními zvrásněnými, nemetamorfovanými, převážně usazenými horninami, které zde reprezentují především břidlice, droby, křemence, vápence.

Vnější Západní Karpaty – Karpatské předhlubně

Hornomoravský úval je převážně vyplněn neogénními a kvartérními sedimenty jako jsou hlíny, spraše, štěrky a písky. Stavba vnějších Západních Karpat odráží mnohem markantnější závislost na tektonické stavbě, než je tomu u jednotek Českého masivu. Sedimentační prostor Karpatské předhlubně byl během pliocénu zúžen poklesovými zlomy směru SZ-JV (tzv. poruchové pásmo Hané) v jejichž důsledku došlo ke vzniku dílčích tektonických struktur podélného a příčného směru. Tektonicky omezené podélné struktury tvoří v ORP olomoucký příkop, hněvotínsko-olomoucká hrást a lutínský příkop. V příčném směru je zde patrné rozdělení na kosířsko-tršickou elevaci.

Povrchové výchozy starších hornin (viz. Moravskoslezské paleozoikum) jsou soustředěny do hněvotínsko-olomoucké hrásti, kterou tvoří seskupení dílčích ker vyzdvižených na konci pliocénu. Součástí hněvotínsko-olomoucké hrásti je i vyvýšenina budovaná spodnokarbonskými horninami kulmu. Na tomto výchozu, kulminujícím v prostoru Žerotínova a Václavského náměstí, leží historické jádro Olomouce.

Další informace: Geologické mapy České geologické služby 


Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologické poměry

   | tisk | nahoru |

stránka b_char_geo.htm aktualizována: 19.03.2022, publikována: 17.09.2024