Hydrologické poměry

m-denní průtoky (m3.s-1)

n – leté průtoky (m3.s-1)

Rozdělení povrchového odtoku v průběhu roku má na všech sledovaných stanicích cca shodný průběh. K maximálnímu odtoku dochází v měsíci březnu, nejvyšší vodnost toků je zaznamenána v únoru až dubnu. Zdrojem vysokého odtoku koncem zimy a začátkem jara je voda z tajícího sněhu a jarních srážek.

Od dubna dochází k poklesu průtoků s podružným maximem v červenci, způsobeným extrémními průtoky po intenzivních letních srážkách. Nejnižší hodnoty dosahují odtoky v měsíci září a říjnu, kdy jsou nízké srážkové úhrny a jsou již také vyčerpány zásoby podzemní vody. Odtokové poměry jsou ve sledovaném území značně nerovnoměrné, poměr průměrného a maximálního průtoku se na větších tocích pohybuje okolo 30-50, na menších tocích řádově ve stovkách.