Geologické a geomorfologické a poměry

Severní a západní část území ORP Lipník nad Bečvou se nachází v provincii – Česká vysočina, soustava – Krkonošsko – Jesenická, podsoustava – Jesenická, celek – Nízký Jeseník, podcelky – Tršická pahorkatina, Oderské vrchy a okrsky – Čekyňská pahorkatina, Kozlovská vrchovina.

Nízký Jeseník

je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev. Je plochou vrchovinou s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 až 600 metry. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů.

Tršická pahorkatina

Nejjižnější část Nízkého Jeseníku, členitá pahorkatina o rozloze 155 km2 se střední výškou 297, 3 metrů. Do skladby Tršické pahorkatiny patří převážně spodno karbonské břidlice a droby, denudační zbytky badenských sedimentů a sprašové pokryvy. Nejvyšší bod Tršické pahorkatiny dosahuje výšky 446 metrů. Jmenuje se Pod Kyjanicí a můžeme ho najít v Čekyňské pahorkatině.

Čekyňská pahorkatina

Je jihovýchodní částí Tršické pahorkatiny, jde o členitou pahorkatinu ležící převážně na spodnokarbonských břidlicích a drobách moravských vrstev. V Čekyňské pahorkatině se nachází SPR Čekyňský kopec vysoký 306 metrů. V této pahorkatině se také nalézá jedna s obcí v rámci obvodu ORP Lipník nad Bečvou. Je to nejzápadnější obec regionu Veselíčko.

Oderské vrchy

se nacházejí severovýchodně od Olomouce a jsou součástí geomorfologického celku Nízký Jeseník. Jméno jim dala řeka Odra, která pramení nedaleko Fidlova kopce (680 m n.m.), jejich nejvyššího vrcholu. Vítkovská vrchovina je plochá vrchovina ve východní části Nízkého Jeseníku. Podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou, vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími. Příznačné pro území jsou průlomové úseky údolí řeky Odry, Kamenného potoka a řeky Opavy, pravoúhlý ohyb Moravice, dále pak Oderská a Fulnecká kotlina. Nejvýchodnějším bodem dané oblasti je vrch Strážná (641 m n.m.) v Potštátské vrchovině.

Centrální část území ORP Lipník nad Bečvou

se nachází v provincii – Západní Karpaty, soustava – Vněkarpatské sníženiny, Podsoustava – západní Vněkarpatské sníženiny, celek – Moravská brána, podcelek – Bečevská brána, okrsky – Jezernická pahorkatina, Bečevská niva.

Vněkarpatské sníženiny

Přestavují pruh nižšího a méně členitého terénu v Jihomoravském a Severomoravském kraji probíhající od Znojma přes Brno, Vyškov, Přerov, Hranice až k Ostravě, celkem zabírají plochu 3 928 km2 a jejich průměrná výška činí 228, 9 metrů. Morfostrukturně jsou součástí karpatské čelní hlubiny, která vznikla před čelem vrásnících se Vnějších Západních Karpat, jsou vyplněny převážně neogenními a čtvrtohorními usazeninami, z nichž místy čnějí kry starších hornin, vyznačují se rovinným a pahorkatinným reliéfem. Dělí se na Západní a Severní Vněkarpatské sníženiny, které jsou většinou pokryty úrodnými poli a loukami. V Ostravské pánvi byl jejich ráz výrazně změněn dolováním.

Moravská brána

představuje samostatný geomorfologický celek, začleněný do soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Západní, tvořený JZ-SV směrem protaženým pruhem plochého nížinového a pahorkatinného reliéfu na málo odolných neogenních horninách. Na JZ přechází Moravská brána u Přerova plynule do Hornomoravského úvalu, na SV rovněž plynule do Ostravské pánve. Severozápadní hranice je dána zlomovým svahem Nízkého Jeseníku, na JV hraničí s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Za teplickým kaňonem z devonských a kulmských hornin vtéká Bečva ve svém dolním toku do bečevské části Moravské brány, která přechází v soutokové oblasti s Moravou do Hornoslezského úvalu. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž - 339 m n. m. Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Jedná se o výraznou sníženinu kerného původu. Také její mírně zvlněný nížinný georeliéf kontrastuje s příkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah oddělující právě tyto dva geomorfologické útvary ostře prořezávají pravostranné přítoky Bečvy. Jihovýchodní omezení Moravské brány tvoří kerná struktura Maleník.

Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Součástí Moravské brány je Bečevská brána - plochá pahorkatina vyplněná neogenními mořskými a pleistocenními říčními sedimenty (nejvyšší vrch Stráže, 331 m n.m.) – a Oderská brána – plochá pahorkatina s nejvyšším bodem Lučická Stráž, 339 m n.m.

Bečevská niva

Můžeme ji nalézt v jihovýchodní části Bečevské brány. Je to rovina na mladopleistocenních a holocenních sedimentech tvořená až 2, 5 km širokou nivou řeky Bečvy. V této nivě se nachází také SPR Žebračka a Bukoveček. Kromě těchto SPR se můžeme v Bečevské nivě také setkat s dalšími obcemi obvodu ORP Lipník nad Bečvou a to s obcí Osek nad Bečvou a obcí Týn nad Bečvou.

Jih a východ správního obvodu ORP Lipník nad Bečvou

se nachází v provincii - Západní Karpaty, soustava – Vnější Západní Karpaty, podstoustava – Západobeskydské podhůří, celek – Podbeskydská pahorkatina, podcelek – Maleník.

Podbeskydská pahorkatina

zaujímá největší část Západních Beskyd. Nejvyšší její část tvoří východní okraj Štramberské vrchoviny s horou Skalka (964 m n. m.). Pahorkatina je budována křídovými a paleogenními flyšovými horninami.

Maleník

Členitá vrchovina nacházející se v jihozápadní části Podbeskydské pahorkatiny ležící na ploše 60 km2, střední výška této vrchoviny je 336, 1 metrů. Vrchovina je budovaná kulmskými dorbami, pískovci a břidlicemi, devonskými vápenci a miocenními sedimenty. Jde o nesouměrnou k jihovýchodu ukloněnou hrásťovou kru s vnitřní blokovou stavbou, na západě má výrazný okrajový svah spadající do Moravské brány. Nejvyšší bod nese stejný název jako samotná vrchovina tedy Maleník a dosahuje výšky 479 metrů. V této vrchovině se kromě známého hradu Helfštýn nachází také obce Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Kladníky, Lhota, Radotín a Soběchleby.