Charakteristika povodí

Centrální část správního obvodu je tvořena akumulačním reliéfem SV-JZ sníženiny Moravské brány terasových stupňů řeky Bečvy (200-250 m n.m.), která v prostoru jižně a jihozápadně od Přerova přechází do Hornomoravského úvalu. Zejména soutok Bečvy a Moravy společně s nivou těchto řek v oblasti mezi Přerovem, Tovačovem a Kojetínem  má velmi plochý reliéf v úrovni okolo 200 m n.m. Rovinná jihozápadní oblast je součástí úrodné Hané a je dotvářena lužními lesy a rybníky.

Bečva

Hlavním a nejdůležitějším tokem v povodí a v celém správním území je vodní tok Bečva (Spojená Bečva), která tvoří páteřní tok. Řeka vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Obě řeky pramení na svazích Vysoké. Vsetínská Bečva (též označována jako Horní Bečva) na jižních svazích a Rožnovská Bečva (též označována jako Dolní Bečva) na severních svazích. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Přestože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce zregulovány, Bečva hrozí záplavami. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997.