<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologické poměry

Litovelsko leží dle Demkova geomorfologického členění na rozhraní Hercynského a Alpsko – himalájského systému.

V detailnějším pohledu se Alpsko – himalájský systém na území ORP Litovel dále rozpadá na subsystém Karpaty, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny. V rámci Vněkarpatské sníženiny se zde nachází území Hornomoravského úvalu a v něm zejména v okolí samotného města Litovle Středomoravská niva a dále směrem na jih Křelovská pahorkatina a směrem na sever Červenecká rovina.

Středomoravská niva je střední část Hornomoravského úvalu, je to akumulační rovina podél řeky Moravy a dolní Bečvy. Její rozloha činí 415 km2, střední výška 206,1 m n. m., střední sklon 0°22´. Porosty tvoří především lužní lesy, vyskytují se zde i louky a pole.

Křelovská pahorkatina je severní částí Prostějovské pahorkatiny, je to nížinná pahorkatina převážně na neogenních a kvartérních sedimentech. Je to staré údolí řeky Moravy mezi Litovlí a obcí Těšetice.

V detailnějším pohledu do Hercynského systému se území Litovelska rozpadá na subsystém Česká vysočina, Krkonošsko-jesenická provincie, subprovincie Jesenická. V rámci Jesenické subprovincie se zde nachází Ludmírovská vrchovina, Maletínská vrchovina a Žádlovická pahorkatina (v oblasti Bouzovska). Výše uvedené vrchoviny a pahorkatina jsou součástí Zábřežské vrchoviny.

Významným bodem Ludmírovské vrchoviny je Třesín (345 m), 1,5 km od obce Mladeč. Je to protáhlý vrch směru Z ‑ V, vrchol kry spadající zlomovým svahem na V do průlomového údolí řeky Moravy, složený z devonských vápenců. Vyskytují se zde krasové Mladečské jeskyně.

Severovýchodně od Litovle zasahuje na území ORP Medlovská pahorkatina. Ta je jižní částí Úsovské vrchoviny a je tvořena devonskými fylity, místy s polohami křemenců, spodnokarbonskými drobami a břidlicemi. Je to klínová kra mezi jižní částí Mohelnické brázdy a severní částí Hornomoravského úvalu. Nejvyšší bod je Jelení vrch: 344 m n. m.

Na území ORP Litovel zasahuje svou jižní částí i Mohelnická brázda, což je úzká protáhlá sníženina mezi Zábřežskou vrchovinou na Z a Hanušovickou vrchovinou na V. Je to tektonická sníženina směru SSZ ‑ JJV široká 3 ‑ 5 km, vyplněná pliocenními a čtvrtohorními usazeninami. Osu sníženiny tvoří široká údolní niva řeky Moravy dosahující mocnosti až 28 m.