<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry

Charakteristika povodí

Území města Litovel se rozkládá na území povodí Moravy, které má protáhlý tvar ve směru sever-jih. Hlavním tokem povodí Moravy je stejnojmenná řeka Morava. Po stránce hydrologické patří oblast povodí Moravy k úmoří Černého moře, vodu odvádí prostřednictvím řeky Moravy do Dunaje. Hlavní pramennou oblast představují hory v severovýchodní části povodí – Jeseníky, Beskydy a Bílé Karpaty.

Popis říční sítě

Nejvýznamnějším vodním tokem protékajícím správním územím Litovle je řeka Morava protékající ze severozápadu na východ, a jejích šest ramen: Náhon Litovel (Elektrárenský náhon), Radniční Morava (Nečíz), Muzejní voda, Papírenská voda (Šamšulka), Mlýnský potok (Malá voda) a náhon na Náhon na Staroštíkův mlýn. Dalšími toky jsou Loučka, která protéká místními částmi Nová Ves a Nasobůrky a v Litovli se vlévá do Mlýnského potoka, tok Třídvorka, který teče z města směrem na místní část Tři Dvory a Savínský potok tekoucí přes místní část Savín.

Morava je největším a nejdelším tokem v oblasti povodí Moravy a má také největší podíl na povodňovém riziku. Pramení ve výšce 1370 m n. m. pod vrcholem Kralického Sněžníku. Protéká přes Mohelnickou brázdu nejprve Hornomoravským a pak Dolnomoravským úvalem. Ve svém nejhornějším úseku protéká řeka Morava úzkým údolím až k soutoku s Desnou u Postřelmova, kde se náhle otevírá široké údolí s inundacemi. Kolem Litovle pak Morava protéká Litovelským Pomoravím. Pod Olomoucí se stéká se svým největším levobřežním přítokem – řekou Bečvou. S druhou nejvýznamnější řekou celého povodí Moravy, s řekou Dyjí, se stéká v místě, kde opouští území České republiky, na hranici s Rakouskem v nadmořské výšce cca 150 m n. m. Morava je levostranným přítokem Dunaje, do kterého se vlévá na hranicích Slovenska a Rakouska pod Děvínem.

Na jezu Řimice (cca 5 km nad Litovlí) se řeka Morava dělí na hlavní tok a na Mlýnský potok v poměru 1:1 v rozmezí přítoků Q364d = 2,76 m3/s do cca 11 m3/s. U přítoků vyšších cca 11 m3/s se poměr přítoků plynule mění ve prospěch hlavního toku řeky Moravy.

Hlavní tok řeky Moravy od jezu Řimice pokračuje přes Vrapač na jez Litovel kde se dělí a část vody je odvedeno elektrárenským náhonem na elektrárnu v Litovli a opět se vlévá do hlavního toku řeky Moravy před mostem na Pavlínce. Maximální kapacita elektrárenského náhonu je 24 m3/s, maximální povolený průtok MVE Litovel je 12 m3/s (hltnost turbín je 9 a 3 m3/s). Část vody (300 l.s-1) se u městské elektrárny oddělí na Radniční Moravu (Nečíz), teče pod nám. Přemysla Otakara, ul. Husova, a pak městskými parky (napájí Uničovský rybník), areálem společnosti Kimberly-Clark kde se stéká s tokem z ulice Čihadlo (Šamšulkou), pokračuje na Boudu a ústí zpět do hlavního toku řeky Moravy. Koryto hlavního toku řeky Moravy pod jezem Litovel až po lávku pro pěší u přečerpávací stanice městské ČOV je upraveno na průtok cca 190 m3/s.

Mlýnský potok proteče propustkem pod dálnicí směrem na Mladeč a u Bočkových děr (Třesín) se dělí na Mlýnský potok a Malou vodu. Dále protéká obcemi Mladeč a Sobáčov na mlýn ve Vísce. Za mlýnem se spojí s Malou vodou, která protéká národní přírodní rezervací Vrapač. Mlýnský potok vtéká do přírodní památky Hvězda spolu se Struskou, která vyvěrá ve Vrapači.

Z přírodní památky Hvězda teče Mlýnský potok na Staroštíkův mlýn, kde se opět tok dělí, a jde na náhon turbíny a na jez. Pod jezem zprava ústí říčka Loučka (před mostem na ul. Palackého). Náhon se připojí zpět k Mlýnskému potoku mezi ul. Nábřežní a Frištenského. Mlýnský potok dále protéká extravilánem směrem na Březové a vtéká do Moravy nad jezem Hynkov.

Muzejní voda, která vytéká z Hvězdy, teče parkem u muzea na bývalou Staroštíkovu pilu na Čihadle a za Litovlí vtéká do Mlýnského potoka. V místě staré Staroštíkovi pily se odděluje v levém břehu rameno Šamšulka, které napájí Olomoucký rybník a dále se stéká s Radniční Moravou (Nečízem).  Mezi Šargounem a obcí Březové se z Mlýnského potoka odděluje Odrážka a vtéká do hlavního toku.

Říčka Třídvorka navazuje na odvodňovací příkop na ul. Žerotínova v Litovli a teče dále na Tři Dvory. Je napájena cca 30 l/s z potoka Čerlinka, protéká rezervací Litovelské luhy a vtéká do hlavního toku řeky Moravy.

Loučka pramení 510 m n. m. severně od obce Luká a na území města Litovel vtéká od jihozápadu v místní části Nová Ves. Dále protéká směrem na východ obcí Haňovice a přes další místní část Nasobůrky do Litovle, kde se pod Staroštíkovým jezem u mostu na ul. Palackého vlévá do Mlýnského potoka. Celková délka toku je cca 12 km.

Další informace: Vodní toky, Vodní díla