<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Historické povodně

Podle dlouhodobých zkušeností se povodně na řece Moravě vyskytují poměrně v pravidelných intervalech.

V jarních měsících vznikají s pozvolným oteplením zvýšené průtoky, které mají pomalý nástup, delší dobu trvání a nevysoké kulminační průtoky. Pokud se s nástupem vyšších teplot dostaví i dešťové srážky, bývá vývoj povodní prudší s vysokými kulminačními průtoky. Tyto povodně jsou často doprovázeny chodem ledů a vznikem nápěchů.

Každoročně s velkou pravidelností vznikají velké vody v důsledku dešťů, které přicházejí v polovině června nebo pak v druhé polovině prosince (vánoční oteplení). Vedle těchto pravidelně se vyskytujících velkých vod vznikají povodně v důsledku přívalových dešťů, které zasahují dílčí část povodí, případně jen některé přítoky. Nebezpečnost těchto stavů na malých tocích spočívá v jejich velmi obtížném předvídání a v náhlosti jejich vzniku. K vybřežení malých bystřinných toků dochází během několika desítek minut po spadu dešťových srážek, převážně v bouřkových letních obdobích nebo při náhlém tání sněhu s deštěm v období zimním či jarním. Situace by měly být převážně řešeny operativní činností místních povodňových orgánů obcí. Nutnost zásahu povodňové komise obce s rozšířenou působností se dá předpokládat jen v naprosto výjimečných případech synergického působení více nebezpečných okolností (např. povodeň, zácpa průtočného profilu, sesuv), kdy by se z lokálního ohrožení mohl vyvinout případ rozsáhlejšího nebezpečí. Pro úspěšnou prevenci škod a zvládání těchto lokálních povodňových nebezpečí na drobných tocích je důležité věnovat přiměřenou pozornost (podle místních zkušeností) meteorologickým varováním o možném výskytu nebezpečných příčinných jevů povodní, tj. přívalových srážek s intenzitou nad 30 až 50 mm, výrazných oblev doprovázených dešti apod.

Zvláštním jevem byla povodeň v březnu r. 1981, kdy náhlé oteplení v podhůří vyvolalo rychlé tání nadměrně vysoké sněhové zásoby. Při této povodni dosáhly kulminační průtoky hodnoty v Moravičanech 255 m3/s a v Olomouci 356 m3/s, což odpovídá 20–50letým průtokům. Způsobila ohrožení občanské zástavby a průmyslových objektů v Litovli a Olomouci.

Povodeň v červenci 1997 byla způsobena mimořádnými srážkami, které spadly na území Moravy a Slezska. Ty vyvolaly nadměrný odtok vody ze srážkově zasažených povodí a na převážné většině toků dosud nepozorované kulminační průtoky. Srážky měly dva vrcholy – období 4.–8. 7. a 17.–21. 7. 1997. Důsledkem této srážkové činnosti bylo dosažení největších kulminačních průtoků téměř na všech přítocích řeky Moravy ležících na území bývalého okresu Šumperk (kromě řeky Třebůvky a Oskavy)

Podrobným rozborem historických povodní se zjistilo, že nejčastěji přispívá ke zvýšeným průtokům v Moravě na řešeném území řeka Horní Morava (z 65 % případů) a Desná (69 %). Z procentuálního podílu vyplývá, že na vzniku povodní se obvykle podílí současně více toků. V režimu velkých vod mírně převládá výskyt letních povodní nad zimními. V zájmovém území je z hlediska povodňových průtoků nejvíce rozkolísaná Desná. V tabulce níže jsou uvedeny významné historické povodně ve sledovaných profilech.

 

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD