<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologické poměry > Vodní režim

Vodní zdroje v území SO ORP Hranice zasahují převážně do povodí Moravy, severovýchodní část území spadá do povodí Odry. Hlavním tokem na území je řeka Bečva (délka 61,57 km; rozloha povodí 1 613,29 km2) se svými přítoky. Bečva je největší levostranný přítok Moravy a jejím největším přítokem je Juhyně (33,93 km). Severovýchodní část území odvodňuje řeka Luha se svými přítoky, která se vlévá do Odry u Jeseníku nad Odrou. Významnější vodní plochy se nacházejí na východním okraji území SO ORP. Jedná se především o vodní plochy v okolí Milotic nad Bečvou, Hustopečí nad Bečvou (Záviš a Křivoš), Polomi (Horní a Dolní Polom) a Bělotína (Horní a Dolní Bělotín), menší vodní plochy se pak nacházejí také u Potštátu, Hranic a Býškovic.

Na území SO ORP není vyhlášená žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Východní část povodí je zařazena mezi oblasti s relativně zvýšenými hodnotami efektivního špičkového zrychlení z hlediska seismických zón ČR. Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Území lesního masivu Maleník je tvořeno prvohorními břidlicemi a zčásti slepenci. Na obou březích řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras. U jeho vzniku v devonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým.

Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Území SO ORP leží na rozhraní jesenické a beskydsko-karpatské oblasti. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. Roční úhrny srážek překračují 650 mm a na svazích Hrubého Jeseníku dosahují hodnot nad 1 000 mm. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l/s.km2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l/s.km2. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. Roční úhrny srážek zde překračují 600 mm a v Beskydech i 1 000 mm. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l/s.km2 až pod 3 l/s.km2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek.