<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka] Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Historické povodně |
Litovelské Pomoraví, ve kterém se obec Střeň nachází, bylo a je oblastí s pravidelně se opakujícími povodněmi. Tyto povodně jsou základním existenčním faktorem pro lužní lesy. Životodárné záplavy přináší vedle potřebné vody i obrovské množství živin. Možnost rozlivu povodňových vod v přirozeném záplavovém území představuje významnou retenční kapacitu, která přispívá k zmírnění a oddálení nástupu kulminace povodně. Již od 18. století začali hanáčtí sedláci na rozhraní lužních lesů a zemědělských pozemků nasypávat menší protipovodňové hráze, které se proto nazývají selské.
Obec Střeň měla vždy neblahé zkušenosti s rozvodněnou Moravou. V obecním archívu se dochovala řada dokladů svědčící o pozornosti, kterou zástupci obce věnovali permanentnímu nebezpečí záplav.
Již v roce 1824 žádala obec vrchní úřad panství Kláštěrní Hradisko, „aby příkopa, která při Pustým jako hranice se začíná dělati, byla odvrácena, protože by mohla způsobit skázu, protože voda tam má velký spád…“
Střenští se uměli již tehdy postavit živeným pohromám čelem a podnikali opatření na zmírnění jejich následků. V roce 1846 se obec střeňská vespolek domluvila na výstavbě hrází k ochraně majetku a života obyvatel (zdroj: Historie obce Střeň)
Nejhorší povodní pro obec Střeň však byla povodeň v roce 1997. Během jedné noci se zřítilo nebo bylo nevratně poškozeno přes 30 stavení a 88 občanů přišlo o střechu nad hlavou. Základní a mateřská škola rovněž zaznamenala značné poškození. Taktéž Obecní dům a kulturní dům utrpěly značné škody. Bylo poničeno 70% obecních komunikací. Do zimy 1997 bylo 130 domů neobyvatelných. Celkové škody na soukromém majetku byly odhadnuty na 20 mil Kč. Tato povodeň byla pro obec nejkatastrofálnější. Přesto, že na povodně byli celé generace po staletí zvyklí a připravení, tato povodeň předčila vše, co v historii zažili.
Soubor: b_druhy_zvlastni.htm
stránka aktualizována: 14.07.2021, publikována: 15.07.2021