Titulní list > Seznam předpisů > Texty předpisů > Zákony a vyhlášky

254/2001 Sb.

ZÁKON

ze dne 28. června 2001

o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon)

Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.

Změna: 274/2003 Sb.

Změna: 20/2004 Sb.

Změna: 20/2004 Sb. (část)

Změna: 444/2005 Sb. (část)

Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.

Změna: 222/2006 Sb.

Změna: 342/2006 Sb.

Změna: 444/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb.

Změna: 25/2008 Sb.

Změna: 20/2004 Sb. (část)

Změna: 181/2008 Sb.

Změna: 167/2008 Sb.

Změna: 181/2008 Sb. (část)

Změna: 157/2009 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 150/2010 Sb.

Změna: 281/2009 Sb.

Změna: 77/2011 Sb.

Změna: 151/2011 Sb.

Změna: 85/2012 Sb.

Změna: 350/2012 Sb., 501/2012 Sb. (část)

Změna: 501/2012 Sb., 275/2013 Sb., 303/2013 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel a předmět zákona

(1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit

podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i

zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro

snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost

vodních děl v souladu s právem Evropských společenství^1). Účelem

tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva

pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo

závisejících suchozemských ekosystémů.

(2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy

fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod,

jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo

souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod,

bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci

vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti

nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související

ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se

zásadou, že znečišťovatel platí.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském

povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými

úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních

vedeních.

(2) Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským

povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody

se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody

ve studních.

(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo

podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou

jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického

režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary

podzemních vod.

(4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v

určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě

vodního toku.

(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v

důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

(6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou

činností.

(7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v

příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová

vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující

významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

(8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou

využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka,

zejména pro pitné účely.

(9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání

pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich

využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní

drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další

způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich

množství, průtok, výskyt nebo jakost.

(10) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí

vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo

deltě vodního toku.

(11) Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká

sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku

(obvykle jezero nebo soutok řek).

(12) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými

poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

§ 2a

(1) Stavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru

povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho,

který je horší.

(2) Stavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru

podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho,

který je horší.

(3) Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce

vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.

(4) Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru

povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším

dobrý.

(5) Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru

podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším

dobrý.

(6) Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav

potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

(§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy

environmentální kvality.

(7) Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav

potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

(§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy

environmentální kvality.

(8) Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující

látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech,

která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního

prostředí.

(9) Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry

ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.

§ 3

Práva k vodám a právní povaha vod

(1) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou

součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se

vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

(2) Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z

těchto vod odebrány.

(3) V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo

podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

§ 4

(1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty,

a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, o

nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,^2) se tento zákon

vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.

(2) Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové,

popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní

zákon^1a) nestanoví jinak.

HLAVA II

NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

Díl 1

Základní povinnosti

§ 5

(1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen

dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání

podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k

znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných

veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^3)

(2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním

účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1

provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání

vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.

(3) Při provádění staveb^4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání

jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb

je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným

zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a

zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých

dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“)

v souladu se stavebním zákonem^4). Bez splnění těchto podmínek nesmí

být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby

ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o

změně v užívání stavby.

Díl 2

Nakládání s povrchovými vodami

§ 6

Obecné nakládání s povrchovými vodami

(1) Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu

vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat

pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického

zařízení.

(2) Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k

zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých

pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem

jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

(3) Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat

jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí,

zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení,

zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

(4) Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami

rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit,

popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při

něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti

osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání

těchto vod ke koupání ^5) není tímto zákonem dotčena.

§ 7

Užívání povrchových vod k plavbě

(1) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k

provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.

(2) Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením

k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich

užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni

zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod

povrchových.

(3) Provozovatelé přístavů a speciálních lodí ^6) určených k dopravě

pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen "obslužní loď") jsou

povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami

a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v

přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke

znečišťování povrchových nebo podzemních vod.

(4) Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a

zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je

zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50

litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.

(5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně

a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu

podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro

chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o

dopravně významné vodní cesty,^7) je tato plavba zakázána na vodních

nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v

dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s

Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě

jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a

vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky

užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v

dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s

Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

(6) Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní

plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky,

ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, obecní

policie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud

jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla použitá v

souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných

staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob

vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k

nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi.

Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních

zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné

povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo

podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených

takovým rozhodnutím pro chov ryb.

(7) O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 rozhoduje v

jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební

správou.

(8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na

povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání

povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky

jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební

správa.

Díl 3

Povolení, souhlas a vyjádření

Oddíl 1

Povolení

§ 8

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami

(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen

"povolení k nakládání s vodami") je třeba

a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi

1. k jejich odběru,

2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,

3. k využívání jejich energetického potenciálu,

4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě

jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,

5. k jinému nakládání s nimi,

b) jde-li o podzemní vody

1. k jejich odběru,

2. k jejich akumulaci,

3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,

4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,

5. k jinému nakládání s nimi,

c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,

d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému

vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,

e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich

znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do

vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení

podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské

správě^7b),

f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního

zákona^1a).

(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým

osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné

povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích

předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v

rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.

(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba

a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při

průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14

dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,

b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení

stavu těchto vod (§ 21),

c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech

záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných

živelních pohromách,

d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského

záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie

České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky;

toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním

úřadem,

e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že

nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,

f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její

vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací^1a).

(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo

podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními

vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.

§ 9

(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V

povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a

popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem

vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s

odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech

nerozhodne jinak.^8)

(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší

než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými

látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než

4 roky.

(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod

podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví

současně i výši povoleného ročního odběru.

(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo

pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky

na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky

upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o

způsobu jejich úpravy^8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této

vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve

kterých ji lze upravovat, za splněné.

(5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním

vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k

takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní

dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k

nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se

výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním

napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o

odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení,

jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se

přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího

správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání

s vodami.

(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického

potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad

postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu

stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně

uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto

zákonem nebo podle něho.

(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě

akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové

nakládání s vodami umožňuje.

(8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní

drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4

a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných

látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 13

a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V

případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných

a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu

delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v

rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta

druhá.

(9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů

podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití

zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení

cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů

stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.

§ 10

(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou

povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. c) v množství

alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním

měsíci, jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto

množství, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních

minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit

množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření

příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.

(2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci

povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem

ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je

povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom

údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.

(3) Způsob a četnost měření množství vody podle odstavce 1 pro

jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované

nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po

projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem

zdravotnictví vyhláškou.

(4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i

další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může

vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření

mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně

nutnou dobu.

§ 11

(1) Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami,

které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo

stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo

stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i

pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v

rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze

vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto

pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit

vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo

stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2

měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k

jejich užívání.

(2) Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a

stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo

vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost

nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými

vlastnostmi.

(3) Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon

svého povolení k nakládání s vodami i jinému.

(4) Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu

a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, může mu

vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo

zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem

určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo

do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva,

a to za přiměřenou náhradu.

§ 12

Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami

(1) Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami

změnit nebo zrušit

a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo

využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2

roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k

odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného

vodovodu,

b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do

vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na

kanalizaci podle zvláštního právního předpisu^8b),

c) při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud

stanovena, či při její změně.

(2) Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo

zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí

žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.

(3) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a

to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné

a) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),

b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2

a § 35 odst. 1),

c) ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod

nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami

(§ 39 odst. 3),

d) pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a

kanalizací^8c).

(4) Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s

vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto;

žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k

nakládání s vodami.

(5) Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije

ustanovení § 9 až 11 obdobně.

§ 13

Zánik povolení k nakládání s vodami

Povolení k nakládání s vodami zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou,

pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a

podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení

zaniká marným uplynutím této lhůty,

c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo

povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího

nabyvatele podle § 11 odst. 1.

§ 14

Povolení k některým činnostem

(1) Povolení k některým činnostem je třeba

a) k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu

ovlivňujícím odtokové poměry,

b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,

valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž leží

koryto vodního toku,

c) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových

územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,

d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,

e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),

f) k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod^10b).

(2) Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se

nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s

jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní

nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je

vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených

zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(3) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení

stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.

§ 15

Stavební povolení k vodním dílům

(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání,

jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního

úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k

nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v

případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se

nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně

vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k

provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle

zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z

povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze

vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o

integrované prevenci.

(2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů

a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.

(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě

podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit;

stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní

úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu

vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona

nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. Vodoprávní úřad ve

stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě týkajících se staveb

vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních

stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které

jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu^53), uloží

předložení povolení k jejich provozování^54) spolu s žádostí o vydání

kolaudačního souhlasu.

(4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu

podle zvláštního zákona.^10)

(5) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k

předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny

zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících

povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.

(6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a

jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu

vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu

ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v

případech,

a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k

hrazení bystřin a strží,

b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo

c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze

zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.

(7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle

předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o

podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které

umožňovalo nakládání s vodami.

(8) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo

odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle

stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou

působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v

řízení.

(9) Vodní díla jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem;

to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a

kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

(10) Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí

příslušnému stavebnímu úřadu.

§ 15a

Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav

(1) K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do

kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou

výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu^10c), postačí

ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí

ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

(2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje

a) náležitosti podle stavebního zákona^4),

b) kategorii výrobku označeného CE,

c) projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění

k této činnosti podle zvláštního právního předpisu^10d),

d) způsob vypouštění odpadních vod,

e) vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění

odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,

f) stanovisko správce povodí,

g) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění

odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a

h) provozní řád.

(3) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní

prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit

vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených

živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy; zemní práce a

změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích

sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních

toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. V případech podle věty

první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že nemá

námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo

udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.

(4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla

souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1

písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije.

Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci

povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen

vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému

správci vodního toku.

§ 16

Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

látky do kanalizace

(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou

obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39

odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při

vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami

pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38

odst. 8.

(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť

nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky

vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro

každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť

nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je

součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění

nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat

povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.

(3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně

podle ustanovení § 38 odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního

předpisu^10a) tím nejsou dotčena.

(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit

kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry

jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž

mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému

kanalizačnímu řádu.

(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z

odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s

dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení

stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového

zařízení.

Oddíl 2

Souhlas

§ 17

(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo

činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však

mohou ovlivnit vodní poměry, a to

a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta

vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud

tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,

b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní

skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám,

popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může

významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,

c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových

územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,

d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze

vodního toku,

e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,

f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí

o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle

jiného právního předpisu^10b),

g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z

nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v

řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil

vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^8),

h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle

jiného právního předpisu^49).

(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu

stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.

(3) Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle

zvláštních zákonů^4), ^7b),^10b) v případech uvedených v odstavci 1.

(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba

při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a

jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České

republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v

případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.

Oddíl 3

Vyjádření

§ 18

(1) Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu

nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může

ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství

povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení

záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z

hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za

jakých podmínek.

(2) Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní

minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.^2)

(3) Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje

povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.

Díl 4

Vodoprávní evidence

§ 19

nadpis vypuštěn

(1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci

jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek,

souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto

zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované

prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního

prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence podle

odstavce 1, vymezí rozsah údajů a způsob jejich ukládání do

informačního systému veřejné správy^11) a způsob přechodu informací z

dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské

evidence^12) do tohoto informačního systému.

(3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené

evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření

obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu

stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému

veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě

Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15.

dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.

(4) Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z

pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných

stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou

podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.

§ 20

Údaje zapisované do katastru nemovitostí

(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují

v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní

energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem,

se evidují v katastru nemovitostí.^12a) Podrobnosti vymezení těchto

vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem

zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.

(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§

58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30)

údaji o způsobu ochrany nemovitostí.^13)

(3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu

údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode

dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území

vymezena.

HLAVA III

STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD

§ 21

(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k

zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona,

plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí

se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních

vod.

(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje

zejména

a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně

jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a

ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,

b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),

c) zřízení, vedení a aktualizace evidence

1. vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí,

hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,

2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých

vodních útvarů,

3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních

útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních

útvarů,

4. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních

vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

5. mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích

povodí (§ 24),

6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),

8. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u

kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

9. citlivých oblastí (§ 32),

10. zranitelných oblastí (§ 33),

11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),

12. povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§

35),

13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),

14. záplavových území (§ 66).

Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v

evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních

systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo

zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí

vyhláškou.

(3) Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů,

způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického

potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a),

náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4)

stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství

vyhláškou.

(4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a

provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci

povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje

nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního

prostředí (dále jen "pověřené odborné subjekty"). Správci povodí a

pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit

pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat

pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami,

jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do

jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo

které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;^14)

ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným

odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné

subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat.

Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informace

tím nejsou dotčena.

(6) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání

bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních

vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace

týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných

pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

(7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených

odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně

ustanovení § 114 odst. 1 a 2.

§ 22

(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské

bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny

vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový

interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry

povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou

kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich

ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení

stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem

životního prostředí vyhláškou.

(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo

podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo

zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými

nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních

vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6

000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený

objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem

akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat

příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále

údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního

prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy

podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

a) vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí a vodních

nádrží,

b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních

vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích

povodí (§ 24),

d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u

kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).

(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné

správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

a) hydrogeologických rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných

vodních útvarů a umělých vodních útvarů,

b) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních

útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních

útvarů,

c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,

d) ochranných pásem vodních zdrojů,

e) citlivých oblastí,

f) zranitelných oblastí,

g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,

h) záplavových území,

i) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.

(5) Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást

informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr

chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové

nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu

podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny^14a).

(6) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí

postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle

zvláštního právního předpisu.^15) Tyto informační systémy slouží

zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2

písm. v).

HLAVA IV

PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD

§ 23

(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou

zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat

veřejné zájmy

a) ochrany vod jako složky životního prostředí,

b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a

c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování

pitnou vodou.

(2) V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány

pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon

veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

§ 23a

Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí

(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen "cíle

ochrany vod") jsou

a) pro povrchové vody

1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních

útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,

2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a

dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,

3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných

vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a

dobrého chemického stavu,

4. snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo

postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních

nebezpečných látek,

b) pro podzemní vody

1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a

jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech

útvarů těchto vod,

2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a

zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím

doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,

3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu

koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek

jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení

znečištění těchto vod,

c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst.

2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných

územích podle zvláštních zákonů^31) dosažení cílů stanovených pro

povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b),

pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními

právními předpisy odlišné požadavky.

(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2

a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.

(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany

vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny

zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené

v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní

útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.

(5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud

se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při

splnění těchto podmínek:

a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho

dále uvedeného důvodu:

1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické

proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto

zákonem stanovené lhůty,

2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty

by bylo neúměrně nákladné,

3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního

útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,

b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě

uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a

c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou

následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy

přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou

být v těchto obdobích dosaženy.

(6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být

stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou

činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo

pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů

bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto

podmínky:

a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby

zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými

prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší

a nevyžadovaly by neúměrné náklady,

b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a

chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v

důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,

c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému

stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v

důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, d) nedojde k dalšímu

zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a

e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou

jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let

přezkoumány.

(7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého

ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru

povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn

fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů

podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého

na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.

(8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud

a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na

stav vodního útvaru,

b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v

plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,

c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného

zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při

dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro

lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a

d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru

vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné

náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního

prostředí významně lepší.

(9) Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k

trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako

složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže

oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního

prostředí.

§ 24

Plány povodí

(1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí,

a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí

Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.

(2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních

pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“),

části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen

„národní plány povodí“) a dílčí povodí.

(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství

spolupracují v rámci mezinárodních komisí^16) na zpracování

mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání

povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik

koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.

(4) Národní plány povodí stanoví cíle:

a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a

vodních ekosystémů,

b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,

c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné

užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a

d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability

krajiny.

Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a

stanoví strategii jejich financování.

(5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích

povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí

Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí

povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.

(6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí

povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a

ostatních přítoků Odry.

(7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí

povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje

a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.

(8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou

nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu

povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb

užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.

(9) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých

částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky,

jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených

hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a

správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti

kterých správců povodí spadají.

(10) Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci

povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí

schvaluje vláda.

(11) Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo

životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s

příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány

pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.

(12) Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou

začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.

(13) Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti

ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s

ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své

územní působnosti kraje.

§ 25

Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

(1) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají

ve třech etapách, které představují:

a) přípravné práce, které musí obsahovat

1. předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s

významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit

veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období,

kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,

2. časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se

musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k

připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou

plány povodí týkat,

3. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí,

zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,

mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti

vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich

základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s

vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů,

určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů

zvláštních cílů ochrany vod, který se musí zveřejnit a zpřístupnit

uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před

začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání

povodňových rizik týkat,

b) zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání

povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných

prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4,

zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám

nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a

plány pro zvládání povodňových rizik týkat,

c) zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.

(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví

vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1

včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových

rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu

a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik

a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a

návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro

aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.

(3) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se

přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení

podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.

(4) Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření

obecné povahy.

(5) Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního

prostředí jako opatření obecné povahy.

§ 26

Programy opatření

(1) Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených

v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Opatření

přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno

uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.

(2) Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat

základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření.

Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při

zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a

dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství a

Ministerstvo životního prostředí.

(3) Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí

svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či

proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a

dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České

republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.

(4) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro

příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně

dosaženy, musí být

a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění,

b) přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se

vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,

c) přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu

povrchových a podzemních vod,

d) přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod,

včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit

další ukazatele, pokud je to účelné.

(5) V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarů daného

okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo

nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo

období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit

tyto podmínky:

a) přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování

stavu a neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u

ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,

b) podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo

rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných

ukazatelů, v plánu povodí,

c) opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných

okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat

obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností,

d) důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se

každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené

v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se

přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším

čase obnovit ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou

okolností, a

e) souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo

mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší

aktualizaci plánu povodí.

(6) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení

znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových

vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené

znečištění životního prostředí jako celku.

(7) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního

prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou

zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních

vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.

HLAVA V

OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ

Díl 1

Ochrana vodních poměrů

§ 27

Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis

jinak,^18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování

vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby

nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní

činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

§ 28

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

(1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou

akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené

akumulace vod.

(2) V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu

stanoveném nařízením vlády zakazuje

a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,

b) odvodňovat lesní pozemky,

c) odvodňovat zemědělské pozemky,

d) těžit rašelinu,

e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce,

které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,

f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,

g) ukládat radioaktivní odpady,

h) ukládat oxid uhličitý^49) do hydrogeologických struktur s

využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod.

(3) Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády

povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.

(4) Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi

pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

§ 28a

Území chráněná pro akumulaci povrchových vod

(1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci

povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k

jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit v Politice

územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná

pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní

využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že

neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci

povrchových vod.

(2) Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní

zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s

Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh

politiky územního rozvoje^18a) a územně plánovací dokumentace.

Díl 2

Podzemní vody

§ 29

(1) Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování

obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody

stanoveno zvláštním právním předpisem.^5) K jiným účelům může

vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor

uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat^49) do

hydrogeologických struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních

vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

(2) Osoba, která způsobí při provozní činnosti^19) ztrátu podzemní vody

nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod,

popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která

tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto

vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná

opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření

náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna

poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto

nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o

náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny

obecné předpisy o náhradě škody.

(3) Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při geologických

pracích^20) na něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství

(např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání

stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi

apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské

vody), je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu

úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.

Díl 3

Ochrana vodních zdrojů

§ 30

Ochranná pásma vodních zdrojů

(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů

podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro

zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a

zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité

vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy.

Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit

ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v

první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo

změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy

veřejným zájmem.

(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k

ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného

zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního

zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k

ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

(3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé

území

a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro

zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při

maximálním vzdutí,

b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem

a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100

m od odběrného zařízení,

c) u vodních toků

1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem

odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně

vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku

zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad

místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa

odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně

jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení

10 m od odběrného zařízení,

e) v ostatních případech individuálně.

(4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné

pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a)

až d).

(5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I.

stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými

územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu.

Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné,

stanovovat postupně po jednotlivých územích.

(6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního

podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo

vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k

takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní

vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou

jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými

podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí

věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.

(7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí

pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u

vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní.

Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.

(8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti

poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní

nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné

povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.

(9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo

na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.

(10) V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma

vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo

ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje

nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném

pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu

omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

(11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech

vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada,

kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských

nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v

ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje;

je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody.

Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové

náhradě soud.

(12) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech

vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti,

jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z

těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru

žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl

sloužících ke vzdouvání vody.

(13) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam

vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem

vodních zdrojů.

§ 31

Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se

předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty

jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.

§ 32

Citlivé oblasti

(1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,

a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku

vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,

b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje

pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo

c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší

stupeň čištění odpadních vod.

(2) Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí

podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.

(3) Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových

vod ovlivňujících jakost vody v citlivých oblastech stanoví vláda

nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich

hodnoty.

§ 33

Zranitelné oblasti

(1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují

a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako

zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50

mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo

b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze

zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení

jakosti vody.

(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví

používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a

provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční

program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a

případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se

provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z

přijatého akčního programu.

§ 34

Povrchové vody využívané ke koupání

(1) Správci povodí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí,

Ministerstvem zdravotnictví, vodoprávními úřady a příslušnými krajskými

hygienickými stanicemi sestavují, přezkoumávají a aktualizují profily

vod uvedených v seznamu přírodních koupališť provozovaných na

povrchových vodách využívaných ke koupání a dalších povrchových vod,

kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob^48). Profil

povrchových vod využívaných ke koupání je souhrn údajů o povrchových

vodách uvedených v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného

zdraví^48). Profil povrchových vod využívaných ke koupání může být

sestaven pro několik spolu sousedících povrchových vod. Obsah a způsob

sestavení profilu povrchových vod využívaných ke koupání, podmínky jeho

přezkumu a aktualizace a rozsah a způsob předávání podkladů správcům

povodí stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem

životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování

vypouštění odpadních vod do vod povrchových uvedených v seznamu

sestaveném podle zákona o ochraně veřejného zdraví^48) a program

snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění

těchto vod stanoví vláda nařízením.

(3) Pokud povrchové vody uvedené v seznamu sestaveném podle zákona o

ochraně veřejného zdraví^48) přestanou trvale nebo opakovaně odpovídat

požadavkům na jakost vody pro koupání, které jsou stanoveny zvláštním

právním předpisem nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo

přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření, a

to po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí.

Povrchové vody uvedené v seznamu musí do konce koupací sezóny 2015

splňovat požadavky na přijatelnou kvalitu vody.

§ 35

Podpora života ryb

(1) Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s

rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného

znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti

těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot

přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.

(2) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních

toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního

toku a uživateli rybářského revíru též způsob rybářského

obhospodařování.

(3) Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních, geneticky

nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a

vodních nádrží bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, je

zakázáno.

Díl 4

Ochrana množství vod

§ 36

Minimální zůstatkový průtok

(1) Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který

ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické

funkce vodního toku.

(2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k

nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám

vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k

dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále

stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a

četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.

(3) Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle

odstavce 2 stanoví vláda nařízením.

§ 37

Minimální hladiny podzemních vod

(1) Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje

udržitelné užívání vodních zdrojů a která zajistí dosažení dobrého

ekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod a vyloučí

významné poškození suchozemských ekosystémů.

(2) Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení

k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek

podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad přitom

vychází z plánů povodí a metodického pokynu vydaného Ministerstvem

životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu povrchových a

podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance v daném

hydrogeologickém rajonu.

(3) Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu odstavce 2

povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení, popřípadě

povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a

povinnost podávat příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích

měření.

Díl 5

Ochrana jakosti vod

§ 38

Odpadní vody

(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových,

zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo

dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení

nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo

dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost

povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z

odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní

potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou

odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků,

chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo

pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního

léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními

vodami podle tohoto zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové

vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které

stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani

srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod

závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou

se provádí zákon o pozemních komunikacích^21a).

(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je

povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami

stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto

podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným

technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí

nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie

zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku

umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných

podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní

vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a

využití nerostného bohatství^1a), může tak činit pouze způsobem a za

podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

(4) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je

povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem

vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření

předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému

správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto

rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění

vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto

měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných

odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k

podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“).

(5) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla

určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních

obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek

označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a

klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného

znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.

(6) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen

zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost

povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo

České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v

souladu s tímto zákonem.

(7) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno.

Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo

zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb

pro bydlení^50), jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci^51) nebo z

jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby^52), vznikajících

převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech

přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na

základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^8) k jejich vlivu na

jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy

chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod

povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo

podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich

množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod

povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku,

normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného

znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami

znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k

vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných

technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich

použití, které stanoví vláda nařízením. Při povolování vypouštění

odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav

podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami

přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými

hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení

k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda

nařízením.

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo

podzemních vodoprávní úřad

a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových

nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a

b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování

emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání

odpadních vod.

(10) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle

ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo

použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví

přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než

hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může

stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené

hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty

dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti

zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu

Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v

případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením

vlády podle § 31, 34 a 35.

(11) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z

průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z

jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních

odpadních vod.

(12) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve

výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění

čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných

opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při

haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do

povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení

dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod,

vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění

odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle

odstavce 8 nebo podle § 31.

(13) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje

vodoprávní úřad.

§ 39

Závadné látky

(1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami

a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen

"závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen

učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních

vod a neohrozily jejich prostředí.

(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami

ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným

nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných

látek povinnost činit tato opatření:

a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní

plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu;

může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných

látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku,

kterému také předá jedno jeho vyhotovení,

b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat

po dobu 5 let.

(3) Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin

látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen

„nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento

seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť

nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť

nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné

riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních

látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je

také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které

vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně

přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti

bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod

nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout

na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění

povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť

nebezpečnými závadnými látkami.

(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými

látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo

kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen

učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo

podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást

technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména

a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují,

skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno

nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení

s odpadními nebo srážkovými vodami,

b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se

závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,

c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně

výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek

a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být

zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do

podzemních vod,

d) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem

stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet

těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro

dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě

zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost

nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním

objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných

produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy^21b), zabezpečených

nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a

kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou

zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující

zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší,

zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů

z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách

o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se

opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,

e) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování

úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu

úřadu nebo České inspekci životního prostředí,

f) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu

úniku těchto látek při hašení požáru.

(5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly

závadných látek.

(6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést

záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se

nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich

vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto

informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému

záchrannému sboru České republiky.

(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z

ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně

nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito

a) k úpravě a udržování vodního toku,

b) ke krmení ryb,

c) z důvodů zdravotních,

d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání,

například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,

e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,

f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo

g) v rámci schválených sanačních technologií.

(8) Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami

včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle

odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě

výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za

účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů

a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

(9) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích

nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo

podzemních vod, je zakázáno.

(10) Z důvodu ochrany vod se nesmí uvádět na trh a prodávat

spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu

vyšší než 0,5 % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na

prací prostředky

a) používané pro praní v průmyslu a institucích, které je prováděné

školenými zaměstnanci,

b) určené pro vývoz nebo pro distribuci do jiných členských států

Evropských společenství.

(11) Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v

příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.

(12) Ukládání oxidu uhličitého^49) do povrchových vod je zakázáno.

(13) K přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku

tak, aby množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a

nedošlo tak ke zhoršení jakosti vod, není třeba výjimka z použití

závadných látek. Krmivo použité pro tyto účely nesmí obsahovat

nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a přikrmování bez

výjimky nesmí být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu

přírodních koupališť podle zákona o ochraně veřejného zdraví a na

vodárenských nádržích. Za splnění podmínek uvedených ve větě první a

druhé není třeba provádět na rybníku ani na odtoku z něj sledování

jakosti vod. V případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu

nebo České inspekci životního prostředí evidenci o hospodaření vedenou

podle zákona o rybářství.

§ 40

Havárie

(1) Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné

ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

(2) Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo

mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými

látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a

radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti

povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené

akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.

(3) Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad

zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených

v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.

§ 41

Povinnosti při havárii

(1) Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen

činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie.

Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a

České inspekce životního prostředí.

(2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit

Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární

ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí.

(3) Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a

správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené

havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního

prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech

přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a na

povrchových vodách využívaných podle § 34, informovat též Ministerstvo

zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší

vodoprávnímu úřadu, který o havárii neprodleně informuje správce

povodí.

(4) Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným

způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na

majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně

ustanovení o ochraně před povodněmi.

(5) Původce havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených v odstavci 3

při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s

těmito orgány spolupracovat.

(6) Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny

poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si

jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České

republiky.

(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah

hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých

následků.

§ 42

Opatření k nápravě

(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod,

nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen

"závadný stav") uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního

prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo

podzemních vod (dále jen "původce"), povinnost provést opatření k

nápravě závadného stavu (dále jen "opatření k nápravě"), popřípadě též

opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha

věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo

opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je

neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě

vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady

původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav

způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského

záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany,

nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených

prostředků.

(2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle

potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem

uvedeným ve zvláštním zákoně,^22) který není původcem závadného stavu,

ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto

postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v

případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické

zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu

poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je

předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad

nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud

původce závadného stavu.

(3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci

závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce

2 přecházejí na jejich právní nástupce.

(4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li

závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod,

zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z

vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí.

Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě

nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,^23)

která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá.

Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti

tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v

rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000

Kč.

(5) Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit

rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy

na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení

ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů^23a).

Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o

předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů

bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.

(6) Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku

je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi,

jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení

opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím

účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a

stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.

(7) Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil

České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační

služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní právní

předpisy.^24)

(8) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo

staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a

staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání

pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z

prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k

nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do

předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li

opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu

podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků

státu.

(9) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při

provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí

ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v

odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na

náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě

uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho

vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu

škody.

HLAVA VI

VODNÍ TOKY

§ 43

Vodní toky

(1) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě

trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle

vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích

přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo

zakrytými úseky.

(2) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní

úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody

než uvedené v odstavci 1.

(3) Ustanovení zvláštního zákona^25) týkající se hrazení bystřin nejsou

dotčena.

§ 44

Koryta vodních toků

(1) Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru

nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek.

Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru

nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku

zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou

vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do

přilehlého území.

(2) Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které

vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších

přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů

způsobených lidskou činností a které může měnit svůj směr, podélný

sklon a příčný profil.

(3) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se

jedná o přirozené koryto vodního toku, rozhodne místně příslušný

vodoprávní úřad.

§ 45

Změny koryta vodního toku

(1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené

koryto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce

vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání s vodami, kteří jsou

dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o

povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může

žadatelům, kteří obdrží povolení, na obnovu koryta vodního toku po

povodni přispět (§ 102).

(2) Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo

nového koryta vodního toku, jestliže mu tento pozemek vlastník

dotčeného pozemku nabídne. Toto neplatí pro dotčené pozemky ve

vlastnictví obcí.

(3) Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve

veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost

odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami,

dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.

(4) Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž

došlo ke změně.

§ 46

Ochrana vodních toků a jejich koryt

(1) Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta

vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu,

písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo

dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož

i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do

vod.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se

činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.

§ 47

Správa vodních toků

(1) Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a

drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo

zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí

vyhláškou.

(2) Správou vodních toků se rozumí povinnost

a) sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska

funkcí vodního toku,

b) pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích

koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle §

49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok

vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co

nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li

o pozemky určené k plnění funkcí lesa,

c) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních

toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku,^26) popřípadě vodnímu

toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je

užívají z jiného právního důvodu,

d) připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k

zajištění funkcí vodního toku,

e) vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami

související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním toku

jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,

f) oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které

zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými

vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat přirozená

koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích^27) a v

územních systémech ekologické stability,^28)

g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,

h) navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností

vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.

(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob provádění

činností uvedených v odstavci 2.

(4) Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků

podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:

a) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných

vodních tocích zajišťující oprávněná nakládání s povrchovými vodami,

která správci významných vodních toků vlastní, případně je užívají z

jiného právního důvodu,

b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest

včetně rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech stanovených

vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách^7);

Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou

veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,

c) udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních

tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst. 3),

d) řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření

s vodami v soustavě vodních nádrží,

e) podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních

řádů vodních děl jiných vlastníků,

f) spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou

ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,

g) předložit vodoprávnímu úřadu na jeho výzvu ke schválení návrh

komplexního manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády

jednotlivých vodních děl tvořících soustavu děl vzájemně se

ovlivňujících, a navrhovat vodoprávním úřadům změny povolení k

nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena;

vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,

h) spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů

týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.

(5) Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak,

aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší,

a s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a)

bodů 2 a 3.

§ 48

Správci vodních toků

(1) Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené

podle zvláštního zákona (dále jen "správci povodí"); pro účely tohoto

zákona se považují za správce vodních toků.

(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou

oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají,

nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu,

jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, nebo

státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení

správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje

Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě

určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační

složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo

předmětem činnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením

správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního

toku, u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo

státní podnik, přechází z dosavadního na nového správce drobného

vodního toku právo hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního

toku, vodní díla s takovým vodním tokem související a pozemky pod

těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitosti ve vlastnictví státu.

(3) Na území vojenských újezdů^29) zajišťuje správu drobných vodních

toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu

drobných vodních toků Správy národních parků; pro účely tohoto zákona

se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce

vodních toků.

(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného

vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je

drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen

podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku,

ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek

drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního

toku.

(5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání

rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

(6) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků.

Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto

zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit

určení správcem drobného vodního toku.

§ 49

Oprávnění při správě vodních toků

(1) Správci vodních toků jsou oprávněni

a) při výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném

rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení

podle zvláštních právních předpisů,

b) z důvodu péče o koryta vodního toku a po projednání s vlastníky

pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při

něm v šířce podle odstavce 2,

c) požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu

týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí

dodržována,

d) dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci

komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku,

pokud to vyžaduje mimořádná situace.

Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy

týkající se ochrany přírody a krajiny.^31)

(2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je

to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat

pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to

a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými,

nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,

b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a)

nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,

c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

(3) Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně

nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku,

než je uvedeno v odstavci 2.

(4) Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce

1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné

předpisy.

§ 50

Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků

Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou

povinni

a) strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s

vodami ve vodním toku,

b) udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění

neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve

vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají

vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo

použití speciální techniky,

c) strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku,

vybudovaná před účinností tohoto zákona,

d) ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,

e) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování

stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,

například plavebních znaků apod.,

f) umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí,

jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,

g) strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této

povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným

správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na

oplocených pozemcích,

h) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

§ 51

Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků

(1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni

a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,

b) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování

stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,

umístění plavebních znaků apod.,

c) strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to

neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,

d) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

(2) Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty

vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta

vodního toku.

(3) Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda,

má nárok na její úhradu.

§ 52

Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo

sousedících s nimi

(1) Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni

odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a

zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona.^32)

(2) Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo zařízení v

korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve

veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu,

aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti

škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého

odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení,

jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý

odtok vody plně obnovit; jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit

nápravu na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou

zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku

nebo s ním sousedícím tím není dotčena.

§ 53

Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění

V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a

správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v

pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního

toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků

staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním.

Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem

ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne

vodoprávní úřad, který takové řízení vede.

HLAVA VII

SPRÁVA POVODÍ

§ 54

(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst.

4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu

povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další

činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.

(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.

(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů, na jejich

žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.

(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a

vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů

daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů

sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany

vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových

průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při

přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí

zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a)

až c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1

písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15),

k ohlášení vodních děl (§ 15a), pro udělení souhlasu (§ 17) a pro

vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit,

provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné

činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit

vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství

povrchových nebo podzemních vod.

(5) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a

pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé

oblasti povodí.

(6) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování

retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území^32a),

zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých

kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných

negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.

HLAVA VIII

VODNÍ DÍLA

§ 55

Vodní díla

(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod,

umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a

užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod,

k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a

to zejména

a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,

kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod,

jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do

kanalizací,

d) stavby na ochranu před povodněmi,

e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování

pozemků,

f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků

nebo na jejich březích,

g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

h) stavby odkališť,

i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

j) studny,

k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon^25) nestanoví

jinak,

l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v

přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi,

jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou

nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.

(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá

zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k

zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových

nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně

přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a

kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k

odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických

prací^8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod,

pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.

(4) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně

příslušný vodoprávní úřad.

§ 55a

Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně

prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit

postupem podle zákona o vyvlastnění.

§ 56

Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků

(1) Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto

zákona považují stavby

a) k závlaze a odvodnění pozemků,

b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.

(2) Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona

člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení,

přičemž podrobným odvodňovacím zařízením se rozumí pro podzemní

odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní šachty a výusti, pro

povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.

(3) Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a

jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví Ministerstvo

zemědělství vyhláškou.

(4) Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským

melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo

byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností

tohoto zákona, je povinen

a) strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část

na svém pozemku,

b) užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k

vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,

c) ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,

případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její

části,

d) strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k

vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.

(5) Vodoprávní úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu

povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským

melioracím nebo její část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s

pozemkem, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím

pozemků nebo její část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího

vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím

pozemků.

(6) Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků,

které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami,

které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí, pokud se

Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s těmito stavbami s

právnickými osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností

souvisejí.

§ 57

Užívání vodních děl jinými osobami

Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než

vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů

na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla

a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud.

To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku

a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je

povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí

podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle

§ 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k

výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného

výkonu výrobny 10 MWe.

§ 58

Ochrana vodních děl

(1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.

(2) Zejména je zakázáno

a) na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly,

pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,

b) poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých

vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.

(3) Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho

ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a

zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla umísťování a

provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v

ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu

majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne.

Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a

vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši

soud.

§ 59

Povinnosti vlastníků vodních děl

(1) Vlastník vodního díla je povinen

a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno

a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený

manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající

vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke

schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s

komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti

manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství

vyhláškou,

b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování

bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,

c) provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní

dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,

d) provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k

odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním

dozoru,

e) dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na

dotčeném vodním toku,

f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a

nakládat s nimi podle zvláštního zákona,^32)

g) osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit

průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní

úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,

h) osadit na vodním díle plavební znaky,

i) u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat

na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat

se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky,

a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro

migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před

povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti

se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů

rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků,

nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny^14a). Před jejich

odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla

povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody,

k) provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně

způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize

vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat

do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního

díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od

provedení revize.

(2) Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle

§ 15a lze udělit osobě, která má dostatečnou odbornou úroveň,

technické, administrativní a organizační zázemí a splňuje předpoklady

pro kvalifikované provedení revize.

(3) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a

předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též

stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k

předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést

doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného

manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení.

Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.

(4) Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit

vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec

schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi

vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto

díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství

a s určitými vlastnostmi.

(5) Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen,

tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě,

vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné

potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává

určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit;

není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.

(6) Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním

toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona

se podílí stát.

§ 59a

Povinnost vlastníků pozemků, na nichž se nachází vodní díla

Vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní

dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

§ 60

Vstup na pozemky

(1) Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po

předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění

údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky

těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.

(2) Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má

nárok na její úhradu.

§ 61

Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly

(1) Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen

"technickobezpečnostní dohled") se rozumí zjišťování technického stavu

vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska

bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se

zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích

deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech

pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým

hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování

návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují

do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných

škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve

veřejném zájmu.

(3) Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu,

stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií,

rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u

jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich

přípravy, výstavby, rekonstrukce nebo provozu a náležitosti programu

technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství

vyhláškou.

(4) Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla

vymezeného vyhláškou podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení

předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem

podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává

osoba uvedená v odstavci 9.

(5) O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled,

o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení

vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s

přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce zpravidla v rámci

povolení stavby nebo jejích změn. Vydání tohoto rozhodnutí si může

vyhradit u vodních děl přesahujících svým dopadem podle odstavce 2

území příslušného vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu

podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.

(6) Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla,

rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho

zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí

rozhodnutí vydáno.

(7) Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až

III. kategorie nebo o změně zařazení do příslušné kategorie

Ministerstvu zemědělství.

(8) Souhrnnou evidenci zařazení vodních děl do I. až III. kategorie

vede Ministerstvo zemědělství.

(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III.

kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV.

kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat

program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá

osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“).

Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí

na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro

něj program technickobezpečnostního dohledu.

(10) Pověření k výkonu činností podle odstavce 9 věty první lze udělit

pouze osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a

splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností.

§ 62

Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při

technickobezpečnostním dohledu

(1) Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad

vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném

vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 3. Vodoprávní úřad

může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.

(2) U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich

vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled

prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu

stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III.

kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo

stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.

(3) U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled

provádět vlastník, případně stavebník sám.

(4) Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně

stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen

a) určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled a

oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a

číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV.

kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled

považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,

b) přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla, a to u

staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát

za 2 roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV.

kategorie jedenkrát za 10 let,

c) u vodních děl I. až III. kategorie předkládat zprávy o výsledcích

technickobezpečnostního dohledu v termínech podle písmene b) nebo,

nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla,

příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie předkládat

zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b),

d) u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu program

technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.

HLAVA IX

OCHRANA PŘED POVODNĚMI

Díl 1

Ochrana před povodněmi

§ 63

(1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení

a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se

systematickou prevencí a operativními opatřeními.

(2) Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a

při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů^34).

(3) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup,

případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí,

koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na

příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a

majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.

(4) Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby

škoda, má nárok na její náhradu.

§ 64

Povodně

(1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné

zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém

voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit

škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z

určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její

odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při

soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena

přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů

(přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla,

která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením

kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

(2) Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové

aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity,

není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen

druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním

druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v

odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové

aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka

dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové

aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku.

Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň,

rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

(3) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při

a) dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním

toku a jeho stoupající tendenci,

b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze

nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání,

nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a

nápěchů, nebo

c) vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho

poruchy.

§ 64a

Zvládání povodňových rizik

(1) Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných

nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí,

kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za

vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti

zaplavení.

(2) Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu

povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní

prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.

(3) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení

oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují

nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a

plány pro zvládání povodňových rizik.

(4) Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být

zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených

záplavových území. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální

nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.

(5) Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v

oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a

přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových

území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s

vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní

dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových

rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se

soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových

předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky

konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových

rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území,

zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení

určitých oblastí v případě výskytu povodně.

Díl 2

§ 65

Povodňová opatření

(1) Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při

nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.

(2) Přípravná opatření jsou

a) stanovení záplavových území,

b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,

c) povodňové plány,

d) povodňové prohlídky,

e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

f) organizační a technická příprava,

g) vytváření hmotných povodňových rezerv,

h) příprava účastníků povodňové ochrany.

(3) Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou

a) činnost předpovědní povodňové služby,

b) činnost hlásné povodňové služby,

c) varování při nebezpečí povodně,

d) zřízení a činnost hlídkové služby,

e) vyklizení záplavových území,

f) řízené ovlivňování odtokových poměrů,

g) povodňové zabezpečovací práce,

h) povodňové záchranné práce,

i) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

(4) Opatření po povodni jsou

a) evidenční a dokumentační práce,

b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,

c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

(5) Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a

opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi,

jakož i investice vyvolané povodněmi.

§ 66

Záplavová území

(1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být

při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen

stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad

může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový

návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

(2) V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně

plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí

vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového

území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

(3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území

a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí

vyhláškou.

(4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí

zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace

Ministerstvu životního prostředí.

(5) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební

úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z

dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o

pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.

(6) Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních

toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na

území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním

systému veřejné správy.

(7) Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření

obecné povahy.

(8) Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1

až 4 použijí přiměřeně.

§ 67

Omezení v záplavových územích

(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani

provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok,

převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před

povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se

zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod

a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické

infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v

záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č.

97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za

podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude

minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a

stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

(2) V aktivní zóně je dále zakázáno

a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a

provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit

opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může

stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě,

není-li aktivní zóna stanovena.

§ 68

Území určená k řízeným rozlivům povodní

(1) Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky

nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně

prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno

vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.

(2) Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních

plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží

poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený

Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě

nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na

uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na

odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na

polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době

rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše

náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle

lesního zákona^33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody

a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.

(3) Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na

dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený

pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně.

(4) Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze

poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní

pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.

(5) Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky

stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.

§ 69

Území ohrožená zvláštními povodněmi

Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při

výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace

předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně

přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.

Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.^34)

§ 70

Stupně povodňové aktivity

(1) Stupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra

povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla

vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích,

popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v

příslušném povodňovém plánu.

(2) Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní

povodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se

vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity, kterými jsou:

a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně

a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává

rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby;

vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji

povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na

vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot

sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při

zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní

povodně,

b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí

přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a

škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot

sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho

bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany

před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací

práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle

povodňového plánu,

c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním

nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v

záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot

sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho

bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se

povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby

záchranné práce nebo evakuace.

(3) Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve

svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo

předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených

v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby,

doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla,

případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.

O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen

informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.

(4) Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové

aktivity jsou obsažené v povodňových plánech a jsou závazné pro

povodňové plány nižších stupňů.

§ 71

Povodňové plány

(1) Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty,

které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o

vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a

přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné

aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a

ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění

povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené

směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

(2) Obsah povodňových plánů se dělí na

a) věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany

před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního

celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,

b) organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob

spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé

účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové

služby,

c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých

jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa

soustředění, hlásné profily, informační místa.

(3) Povodňovými plány územních celků jsou

a) povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž

územních obvodech může dojít k povodni,

b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které

zpracovávají obce s rozšířenou působností,

c) povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné

orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,

d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo

životního prostředí.

(4) Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém

území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány

pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich

vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které

stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne vodoprávní úřad.

(5) Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán

vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to

třeba s ohledem na způsob jejich užívání.

(6) U povodňových plánů územních celků (odstavec 3) zpracovatelé

každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního

tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány (odstavec 4)

zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž

byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo

doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.

(7) Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho

změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k

potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů

pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Jde-li o stavbu

přesahující svým rozsahem nebo vlivem na okolí významně území obce,

potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o

tom informuje. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část

povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu

zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům

a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití, pokud jim není

přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.

§ 72

Povodňové prohlídky

(1) Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních

dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních

ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit

nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.

(2) Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle

povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.

(3) Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat

vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění

předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů

nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve

stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

§ 73

Předpovědní a hlásná povodňová služba

(1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě

další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o

jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických

prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách,

vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu

zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem

povodí.

(2) Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům

pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech

ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky

ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a

hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu

před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány

obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností

a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K

zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v

případě potřeby hlídkovou službu.

(3) Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují nebezpečí

zvláštní povodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému

sboru České republiky a v případě nebezpečí z prodlení varují

bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.

(4) Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se

využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného

sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systému^35).

§ 74

Povodňové záchranné práce

(1) Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační

opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již

zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a

evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou

dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

(2) Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské

životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a

zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami

integrovaného záchranného systému.

§ 75

Povodňové zabezpečovací práce

(1) Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření

prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu

povodně a jejích škodlivých následků.

(2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména

a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky,

mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,

b) rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,

c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a

zajišťování břehových nátrží,

d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,

e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících

vodu,

f) provizorní uzavírání protržených hrází,

g) instalace protipovodňových zábran,

h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,

i) opatření k omezení znečištění vody,

j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.

(3) Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na

vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty

podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů.

Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh

povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem

povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce

prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se

projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního

dohledu (§ 61 odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.

§ 76

Dokumentace a vyhodnocení povodní

(1) Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů

o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o

příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s

povodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný

záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků,

průběžný záznam údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh

povodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a

zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů

znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní

průzkum a šetření.

(2) Povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností a účastníci

ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu

o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k

povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a

záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které

obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti

provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových

škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují

do 3 měsíců po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších

dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců

po ukončení povodně.

(3) Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí a z

hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.

(4) Zprávy o povodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému

orgánu a k evidenci správci povodí.

Díl 3

Povodňové orgány

§ 77

(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení

ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení,

organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v

období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace

a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi.

Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány

a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,

b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze

úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,

c) krajské úřady,

d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných

prací přísluší Ministerstvu vnitra.^34)

(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány

a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise

městských částí,

b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě

Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního

města Prahy,

c) povodňové komise krajů,

d) Ústřední povodňová komise.

(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat

operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných

případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém

případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá

opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být

přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně

příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový

přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád.

Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo

třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.

(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni

za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni

vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.

(6) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům

pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.

(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího

stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními

silami není schopen tuto ochranu zajistit.

(8) Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na

základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního

rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům

datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před

povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové

orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti

opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým

orgánem nebo podle jeho pokynů.

(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního

zákona,^34) přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen,

řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto

zákona příslušný.

§ 78

Povodňové orgány obcí

(1) Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v

jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi,

jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise

obce je starosta obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního

zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k

provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

(2) Povodňové orgány obcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s

rozšířenou působností.

(3) Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech v rámci

zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

a) potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků

(uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území

nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánem obce,

b) zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej k odbornému

stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci

těchto vodních toků,

c) provádějí povodňové prohlídky,

d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných

prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,

e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

f) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou

službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním

obvodu obce s využitím jednotného systému varování,

g) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních

obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,

h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní

působnosti,

i) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před

povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od

orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

j) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování

evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,

k) zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči,

organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce

v území,

l) provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových

škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o

povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,

m) vedou záznamy v povodňové knize.

§ 79

Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností

(1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi

obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise

jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do

obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou

způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před

povodněmi. V případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s

rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obce

jiného člena komise. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je

podřízen povodňovému orgánu kraje.

(2) Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ve svých územních

obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových

plánů obcí s povodňovým plánem správního obvodu obce s rozšířenou

působností,

b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou

působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,

c) organizují provádění povodňových prohlídek,

d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

e) organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů

obcí a účastníků ochrany před povodněmi,

f) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních

řádů z hlediska povodňové ochrany,

g) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním

obvodu obce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu

povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností,

příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský

záchranný sbor České republiky,

h) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před

povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná

povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů,

právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

i) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní

působnosti,

j) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se

složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy

záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České

republiky,

k) v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje,

nařizují po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních

dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v

rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,

l) spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcí při

zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní

zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

m) soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují

účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu

o povodni,

n) vedou záznamy v povodňové knize.

§ 80

Povodňové orgány krajů

(1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou.

Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje

zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců

orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření,

popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je

podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.

(2) Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci

zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových

plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem

správního obvodu kraje,

b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst.

3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,

c) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

d) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních

řádů z hlediska povodňové ochrany,

e) organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s

rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,

f) účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o

nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou

působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního

prostředí,

g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi

podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná

povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní

působnosti,

i) řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů

manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují

mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného

manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s

rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci

povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být

touto mimořádnou manipulací ovlivněny,

j) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních

dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a

vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich

provádění,

k) zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy

rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,

l) vedou záznamy v povodňové knize,

m) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se

složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy

záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského

záchranného sboru České republiky.

§ 81

Ústřední povodňový orgán

(1) Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v

rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

a) řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení

povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,

b) metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména

zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci

předpovědní a hlásné povodňové služby,

c) zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový

plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové

komisi,

d) potvrzuje soulad povodňových plánů správních obvodů krajů s

povodňovým plánem České republiky,

e) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro

případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou

komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,

f) zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká

pozorování, snímkování a podobně),

g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.

(2) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její

statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního

prostředí a místopředsedou ministr vnitra.

(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě

potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době

povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů

vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci

plnění úkolů při ochraně před povodněmi

a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,

b) nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a

příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad

rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím

rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,

c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,

d) vede záznamy v povodňové knize.

Díl 4

Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

§ 82

Správci povodí

Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě

úkolů správce vodních toků

a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů

obcí s rozšířenou působností,

b) spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů

a povodňového plánu České republiky,

c) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností při

provádění povodňových prohlídek,

d) dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v

záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před

povodněmi,

e) účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují

hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům,

spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění

předpovědní povodňové služby,

f) spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí

zvláštní povodně,

g) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové

aktivity,

h) poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti

povodňovým komisím krajů,

i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí,

j) po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s rozšířenou

působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za

povodí a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu

životního prostředí,

k) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a

krajů při školení a výcviku pracovníků,

l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před

povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.

§ 83

Správci vodních toků

Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,

b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou

působností povodňové prohlídky na vodních tocích,

c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo

jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území

povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,

d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění

nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,

e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a

dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle

povodňových plánů,

f) sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh

povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových

zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky,

popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,

g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, příslušné

správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a

Hasičský záchranný sbor České republiky,

h) poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým

komisím obcí s rozšířenou působností,

i) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové

aktivity,

j) provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další

opatření podle povodňových plánů,

k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,

l) po povodni provádějí ve spolupráci s orgány ochrany přírody a

vodoprávními úřady prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši

povodňových škod a sepisují o nich protokol; dále posuzují účelnost

provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji

povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, příslušnému správci

povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,

m) odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména

zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný

profil koryta vodního toku; na tyto činnosti se nevztahují zvláštní

právní předpisy;^34a) zahájení těchto činností oznámí správce vodního

toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.

§ 84

Vlastníci vodních děl

(1) Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené

povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

a) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou

působností a krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují

stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a

odstraňují zjištěné závady,

b) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění

zabezpečovacích prací na vodních dílech,

c) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a

dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,

d) sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné

převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah

zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a

chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích

předmětů,

e) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností, správce vodního

toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého

hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,

f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu

tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů

vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,

g) k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených

manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obce s

rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,

h) provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech včetně oblasti

vzdutí,

i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,

j) po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši

povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují

povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a

příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,

k) odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují

pro případ další povodně.

(2) Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým byla

uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu

dále

a) poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového

řízení^34) a orgánům integrovaného záchranného systému^35) údaje o

parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových

vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního

dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů;

vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti,

b) oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních

toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky skutečnosti

rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí

vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,

c) při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji

směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují

povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků,

Hasičský záchranný sbor České republiky a v případě nebezpečí z

prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.

(3) Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla

(odstavce 1 a 2) stavebník.

§ 85

Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo

zhoršují průběh povodně

(1) Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území

nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové

podmínky a průběh povodně, při tom

a) zpracovávají povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71

odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,

b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky,

zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného

ovlivnění odtokových podmínek za povodně a možného odplavení staveb,

jejich částí a movitých věcí,

c) na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení,

které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže

po toku,

d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých

předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů

nebo ucpání koryta níže po toku,

e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a

dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle

povodňového plánu,

f) sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné

převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání

průtočného profilu,

g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor

České republiky,

h) zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné

sklizně,

i) zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li

vlastníky nebo provozovateli přístavu; přitom se řídí pokyny orgánů

státní plavební správy,

j) provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech

propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena

jejich průtočná kapacita,

k) provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a

výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro

zprávu o povodni,

l) odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro

případ další povodně.

(2) Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.

(3) Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo v záplavových

územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání způsobem, který

nebude bránit odtoku velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto

majetku.

Díl 5

Náklady na opatření na ochranu před povodněmi

§ 86

(1) Jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na

svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou

požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, o

příspěvek na jejich výstavbu.

(2) Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou

vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.

(3) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich

správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na

těchto vodních dílech.

(4) Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 2, hradí

obce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany

podle zvláštního právního předpisu.^36)

§ 87

Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v

době povodně

a) povodňovou komisí obce hradí obec,

b) povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s

rozšířenou působností,

c) povodňovou komisí kraje hradí kraj,

d) Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.

HLAVA X

POPLATKY

Díl 1

Poplatky

§ 88

Poplatek za odebrané množství podzemní vody

(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1

písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek

stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané

podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil

výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3

provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu^10a) tím, že na něj výkon

povolení smluvně převedl^36a) a tento provozovatel oznámil svůj název,

sídlo a identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí,

považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou

potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou

uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho

vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší

nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry

povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení

znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a

za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před

znečištěním.

(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech

území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění

sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí

podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je

specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném

hydrogeologickém rajonu.

(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle

sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů.

(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je

odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje

identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a

poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o

povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů

podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V

poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro

následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního

prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové

hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2.

Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že

od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně

povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové

hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo

životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství

vyhláškou.

(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel

vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní

vody v m3.

(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení

a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši

zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem,

který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo

místa pobytu odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný

prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a

výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem

platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce

životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce

kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.

(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví

rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo

je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich

souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel

povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který

byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit

nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za

které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového

výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo

čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy

a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový

zálohový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě

nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby

poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.

(9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez

právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku

zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož

úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož

kalendářního roku.

(10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci

životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve

kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména

údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní

vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení

a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční

výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými

zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České

inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem

zemědělství vyhláškou.

(11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel

vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem

podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.

(12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového

přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatku rozhodne o

výši poplatku za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který

doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa

pobytu odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s

oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci.

(13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek,

uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného správce daně do 30 dnů

ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené

zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně

odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo

příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního

prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci.

(14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní

moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí

bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.

(15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem

rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje,

zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které

jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby

a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na

jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a

doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

§ 89

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

(1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod

povrchových, (dále jen "znečišťovatel") je za podmínek stanovených v

tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných

odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen

"poplatky"). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.

(2) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na

vypouštění

a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní

léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených

minerálních vod,

c) vod ze sanačních vrtů,

d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.

(3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení

nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za

období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši

odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za

předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu

čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci

životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v

poplatkovém výměru za toto období.

§ 90

Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

(1) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel

povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v

příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit

zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity

zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů

znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je

znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních

vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3.

(3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením

objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1

m3.

(4) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu

dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako

násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za

kalendářní rok. V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke

snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu

kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se

poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u

některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného

množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %,

poplatek za tuto látku se neplatí. Celkové množství znečištění se

zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného

ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.

(5) Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění "organické látky

charakterizované chemickou spotřebou kyslíku" se použije podle

odpovídajícího druhu odpadních vod.

(6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj

znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a

použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo

podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k

dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve

vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené

množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích

znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a

údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek

vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě

odpovídá znečišťovatel.

§ 91

Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod

(1) Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla

poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen u každého zdroje a

výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních

vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních

vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle

jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost

zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení

koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření

objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré

podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat

po dobu 5 let.

(2) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více

výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu

vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze

všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například

jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé

výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije

rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní

vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo

mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda

jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne Česká inspekce

životního prostředí.

(3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění

obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění,

zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu

vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle

§ 90 odst. 6, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a

náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.

§ 92

Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod

(1) Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod

mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem

životního prostředí (dále jen "kontrolní laboratoř").

(2) Kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných

odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k

podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící

skupina"). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu

vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných

laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění

rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách

a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro

účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku

seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících

skupin.

(3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám kontrolních

laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím svou činnost v

souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů, poskytnout jim

podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru

vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.

(4) Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění

odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí Státní fond

životního prostředí České republiky na základě návrhu České inspekce

životního prostředí.

§ 93

Zálohy

(1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok

je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením

skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i

koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod

v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí

včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a

údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V

poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a

předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října

běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního

prostředí vyhláškou.

(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení

a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši

zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně,

Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 15. prosince

běžného roku. Ve výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví

rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo

je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich

souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.

(3) Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do

dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha

vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit

nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního

čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

(4) Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž

jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na

poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30

% nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty

znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty

uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový

výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto

novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to

obdobným způsobem podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se

nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové

hlášení nepředložil.

(5) Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet

záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o

více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož

podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení

záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového

hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.

(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé

jednorázové odchylky.

§ 94

Poplatkové přiznání

(1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci

životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V

tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů

znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve

vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro

jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů

potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o

poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového

přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového

přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši

poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí

znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního

prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že

zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je

znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného správce

daně do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že

zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný

správce daně znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne,

kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce

životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je

vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se

převádějí do dalšího zúčtovacího období.

§ 95

Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr se vydávají

podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a

vymáhání poplatků.

§ 96

Odklad placení poplatků

(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil

práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného

zařízení investičního charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení

množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému

vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění

odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních

vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,^38)

avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou

zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně

převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení

stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení

finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o

povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění,

pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen

"odklad"). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce

životního prostředí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu

fondu životního prostředí České republiky.

(2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni

skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého

zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení finančních

prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od

prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení.

Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v

pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Česká inspekce životního

prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného

zařízení. Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných

z čistírny odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před

zahájením stavby již plní přípustné hodnoty ukazatelů znečištění

stanovené zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 8).

(3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o

sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem

stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního

úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich

dokončení písemně oznámit České inspekci životního prostředí. Odklad

končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení České

inspekci životního prostředí doručeno.

(4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o

sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu^4) o

souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o

prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu

před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen,

odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od

udělení souhlasu nebo povolení.

(5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel

smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je

znečišťovatel na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí

povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode

dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami.

Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode

dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy

o sdružení prostředků.

(7) Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání

odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.

(8) Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup České inspekce

životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví

Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

§ 97

Prominutí části poplatků

(1) Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel

smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného

zařízení stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a podmínky stanovené

v povolení k vypouštění odpadních vod, promine Česká inspekce životního

prostředí znečišťovateli část poplatků ve výši odpovídající částce,

jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního

prostředí odloženo; prominutou část poplatků může Česká inspekce

životního prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za

dotaci^38).

(2) O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje

Česká inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele.

Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu

fondu životního prostředí České republiky.

§ 98

Odvolání proti rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do

vod povrchových nemá odkladný účinek.^40)

§ 99

Správa poplatků

(1) Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod

povrchových vykonává správce daně příslušný podle sídla jednotlivých

znečišťovatelů.

(2) Poplatky včetně záloh, úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel

na účet příslušného správce daně a jsou příjmem Státního fondu

životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich

příslušenství včetně záloh, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí

příslušný správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České

republiky měsíčně.

§ 100

Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

(1) Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí

oprávněný (§ 8) poplatek.

(2) Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální

rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se

stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele

podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní

rok.

(3) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na

vypouštění

a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní

léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených

minerálních vod,

c) vod použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm.

d)],

d) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod

podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

(4) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební

povinnost vznikla.

(5) Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění

dochází, a je jejím příjmem.

(6) Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do

vod podzemních předává obci potřebné údaje.

(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu.

Díl 2

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na

opatření ve veřejném zájmu

§ 101

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

(1) Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat

platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z

významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě

správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové

výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo

odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením

plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile.

Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu

prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry

povrchové vody podle odstavce 4.

(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané

povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období,

nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku,

ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové

vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr

povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního

zákona.^42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z

vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely

zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.

(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití

a) průtočného chlazení parních turbín,

b) zemědělských závlah,

c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů)

v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena

nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na

tuto činnost vzniknou,

d) ostatních odběrů.

(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství

povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je

menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se

též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro

napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých

prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání

nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení

výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných

koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný

biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr

okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro

vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro

zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku

za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně

do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému

správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u

ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s

ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit

delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.

(6) Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je

příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody

dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru

povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle

odstavce 1, u soudu.

§ 102

Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

(1) Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na

opatření ve veřejném zájmu, zejména pro

a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,

b) správu drobných vodních toků,

c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

d) plánování v oblasti vod,

e) studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie

preventivních protipovodňových opatření,

f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,

g) zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před

povodněmi a suchem,

h) zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových

poměrů v krajině,

i) zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,

j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,

k) obnovu a provoz vodních cest,

l) správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník

znám,

m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),

n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),

o) provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných

odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

p) vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.

(2) Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát

správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních

toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst.

3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není

právní nárok.

Díl 3

Penále

§ 103

Úrok z prodlení

(1) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 88 vzniká povinným

subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního

prostředí může po projednání s Ministerstvem zemědělství z důvodu

odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu

úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku

prominout.

(2) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 89 a 100 vzniká

povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo

životního prostředí může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo

částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto

odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.

HLAVA XI

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 104

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a

Česká inspekce životního prostředí.

(2) Vodoprávními úřady jsou

a) obecní úřady,

b) újezdní úřady^43) na území vojenských újezdů,

c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

d) krajské úřady,

e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).

Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.

(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům

státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) adresa místa pobytu,

c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí

došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,

který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

rozhodnutí.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) adresa místa trvalého pobytu,

d) omezení svéprávnosti,

e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden

jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí

právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,

f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, poskytuje se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k

úmrtí došlo,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

c) druh a adresa místa pobytu,

d) omezení svéprávnosti,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí

došlo,

f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

nepřežil.

(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

ve tvaru předcházejícím současný stav.

(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen

takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(9) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a

krajiny^14a), horního zákona^1a) a zákona o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě^7b) a dále při postupu podle

stavebního zákona^4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování

staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě

závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy

podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se

vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní

úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná

stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na

základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být

uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých

bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících

z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí

nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se

k nim nepřihlíží.

§ 105

Obecní úřady a újezdní úřady

(1) Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst.

4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní

toky tvořící státní hranice.

(2) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady

podle § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto

zákona.

§ 106

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

(1) Působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní

úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným

orgánům.

(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k

územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto

obcí.

§ 107

Krajské úřady

(1) Do působnosti krajských úřadů patří

a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům

obcí s rozšířenou působností,

b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud

rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo

ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

c) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem

zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové

rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice,

rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové

rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v

blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona^2), rozhodovat po

projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se

považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních

smlouvách, kterými je Česká republika vázána^44),

d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při

haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního

obvodu obce s rozšířenou působností nebo obecního úřadu obce s

rozšířenou působností

e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při

pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou

pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění

kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných

subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod,

orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany

životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a

kanalizací a popřípadě dalších orgánů,

f) ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření

podle § 26 odst. 4,

g) kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními

díly, která povoluje,

h) rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska

technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,

i) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod

povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných

míst do povrchových vod,

j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu

podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v

případech, kdy si to vyhradí,

k) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů

znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,

l) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových

rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť

nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 do vod

povrchových,

m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení

jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě

do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s

celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna

základové výpusti,

o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území

významných vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování

takového návrhu,

p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo

podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o

odpadní vody,

r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43

odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než

uvedené v odstavci 1,

s) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat

povolení nebo souhlas,

t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a

povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže,

popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení

podmínky pro použití závadných látek,

u) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům

umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),

v) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o

ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných

pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,

w) schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně

mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě,

že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád

bude vztahovat, patří do jeho působnosti,

x) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám

odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud

si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,

y) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie,

kterým byla uložena povinnost zajistit provádění

technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné

zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah

ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům,

orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.

(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají

závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.

§ 108

Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost

ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.

(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí

uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního

rozvoje.

(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního

vodoprávního úřadu ve věcech

a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to

1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo

podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],

2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení

jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod,

popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných

látek do kanalizací (§ 16),

4. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti

osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně

měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a

správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),

5. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti

předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit

hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat

vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),

6. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových

nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a

míry jejich znečištění (§ 38),

7. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a

hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),

b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s

Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),

c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),

d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem

zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),

e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů

opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),

f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí

(§ 24 a 25),

g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),

i) citlivých oblastí (§ 32),

j) zranitelných oblastí (§ 33), s výjimkou přezkoumávání akčního

programu,

k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových

vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),

l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci

původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s

Ministerstvem zemědělství (§ 35),

m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými

látkami (§ 39),

n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých

následků (§ 42),

o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),

p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),

q) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem

zemědělství (§ 88),

r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních

(§ 89 až 100),

s) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany

množství a jakosti hraničních vod (§ 107),

t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),

u) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství

a jakosti vod,

v) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v

oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic

Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy

Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem

zemědělství,

w) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v

rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe,

Dunaje a Odry.

(4) Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost ústředního

vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).

(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního

úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle §

105 odst.3.

§ 109

Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních

(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek

vody nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k

jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech

záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných

živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České

republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České

republiky, může vodoprávní úřad rozhodnutím nebo opatřením obecné

povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s

vodami, popřípadě tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření

provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost

situace nevylučuje.

(2) Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění

povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému

ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po

projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může

stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést

opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu

dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní

úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů

způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto

dotčeny.

§ 110

Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů

(1) Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona a

předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají

opatření k odstranění zjištěných závad.

(2) Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat, zda

jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.

(3) Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat

spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní

nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na

úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších

orgánů.

(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jako

součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž

stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména

dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují

technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich

bezpečnosti.

§ 111

Vrchní vodoprávní dozor

(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí

dozírají v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a

Česká inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona

a předpisů podle něho vydaných.

(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v

rozsahu své působnosti podle tohoto zákona v rámci vrchního

vodoprávního dozoru oprávněna též dozírat, jak jsou dodržována

ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných, jak jsou

dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti

vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li

závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

(3) Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem životního

prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní

činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního vodoprávního

dozoru.

§ 112

Česká inspekce životního prostředí

(1) České inspekci životního prostředí přísluší

a) dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti

stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo

vodoprávními úřady na úseku

1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,

2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,

3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,

4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách

nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do

kanalizací,

5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,

6. uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních

do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní

pozornost,

b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a

škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených

pod písmenem a),

c) nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení

výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje

veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků,

popřípadě jejich příčin,

d) spolupracovat s vodoprávními úřady,

e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,

f) dozírat nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění

odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,

g) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných

odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

h) plnit další úkoly podle tohoto zákona.

(2) Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto

zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení §

115.

§ 113

zrušen

§ 114

Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní

dozor

(1) Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí (dále jen

"inspektoři") a pověření pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni

při výkonu své činnosti

a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí

pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou

činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není

třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,

b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení

týkající se předmětu dozoru a odebírat potřebné vzorky; kontrolovaný

subjekt je povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout a

v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.

(2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni

a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného

pracovníka,

b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá

stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 114a

Osobě, která neumožní vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního

prostředí kontrolu podle § 114 tím, že neumožní vstup či vjezd na

pozemek nebo vstup do objektu, neumožní odběr vzorků, neposkytne

požadované doklady, údaje a vysvětlení, nebo v potřebném rozsahu při

provádění kontroly nespolupracuje, lze uložit pořádkovou pokutu do 200

000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto

uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 2 000 000 Kč.

Příjem z pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena

činnost správního orgánu, který pokutu uložil.

§ 115

Vodoprávní řízení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při

řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona,^4)

jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.

(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního

prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je

třeba předložit k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení

ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního

zdroje nebo vyjádření k ohlášení nebo oznámení užívání, jakož i

náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů a vyjádření, v

souladu s tímto zákonem.

(3) V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní

poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín

a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.

(4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může

dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo

životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se

řízení dotýká vodního toku.

(6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana

životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných

správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace

vodoprávní úřad požádá, s výjimkou stavebních řízení vedených podle §

15; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato

žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat

opakovaně.

(7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle

tohoto zákona, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15,

jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne

sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení

řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první

den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně

způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět

ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10

dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě

důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim

nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí

lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány

uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě

důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování

týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.

(9) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu

působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se

rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne

věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi

vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

(10) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě

dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní

úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a

jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v

řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení

vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.

(11) Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního

řádu, jde o společné řízení.

(12) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v

novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí

vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.

(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním

řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle

tohoto zákona, hradí žadatel.

(14) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí

vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí

ustanovení § 12 a 13 obdobně.

(15) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a

dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce

drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce

drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný

vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné

vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).

(16) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při

vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích

průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit

samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených

podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí

k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s

vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto

povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o

opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové

rozhodnutí o opatření k nápravě.

(17) Manipulační řád vodního díla schvaluje vodoprávní úřad

rozhodnutím.

(18) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika

vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož

správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož

správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se

rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti

podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření

podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení

ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v

jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných

pásem souvisí.

(19) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených

podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro

vydání rozhodnutí neběží.

§ 115a

Opatření obecné povahy

(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají

účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich

projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření

obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí

vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.

(2) Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce

1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den,

který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže

konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.

(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání

opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a

§ 109 odst. 1 nepoužije.

(4) Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své

úřední desce.

(5) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí

odstavce 1 až 4 obdobně.

HLAVA XII

SPRÁVNÍ DELIKTY

Díl 1

Přestupky

nadpis vypuštěn

§ 116

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem

úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami

podle § 6 odst. 4,

b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez

povolení k nakládání s vodami,

c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu

nebo v rozporu s ním,

d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního

úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

látky,

e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez

souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,

g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,

h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v

rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,

i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,

j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky

nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního

toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,

k) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami

přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a

ohrozí tak jejich prostředí,

l) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,

m) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,

n) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63

odst. 3,

o) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67

odst. 2,

p) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné

povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109

odst. 2, nebo

q) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1

písm. b).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), m), n) nebo

o),

b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo

q),

c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f)

nebo h), nebo

d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových

vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku

sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového

množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních

vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku

sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového

množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo

podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících

dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce

3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné.

Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč

za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25

Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.

(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod

odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,

stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných

čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o

vodovodech a kanalizacích^44a). Není-li možné množství odebrané vody

stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;

přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

§ 117

Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě

(1) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím,

že

a) v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k

akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně

neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z

plavidel do vod povrchových,

b) přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí

plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,

c) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v

rozporu s § 7 odst. 5, nebo

d) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a

podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a); dojde-li však k

úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit

pokutu do 200 000 Kč,

b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), nebo

c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen c) a d).

§ 118

Porušení jiných povinností při nakládání s vodami

(1) Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že

a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s

povolením k nakládání s vodami,

b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1

nebo 2, nebo

c) v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod

nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu

úřadu, nebo

d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce

podle § 38 odst. 6.

(2) Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z

povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových

nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně,

dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo

převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami

spojeno.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d),

nebo

c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových

vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši

stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí

obdobně.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních

vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši

stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí

obdobně.

§ 119

Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl

(1) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí

přestupku tím, že

a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),

nebo

b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).

(2) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až

IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností

při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo

II. kategorie dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení

zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním

technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.

(4) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím,

že

a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),

b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu

manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),

c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na

dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),

d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59

odst. 1 písm. f),

e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný

přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu

přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),

f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),

g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize

vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle § 59 odst. 1

písm. k),

h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla

nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo

i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.

(5) Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před

povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku

tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).

(6) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání

vody dopustí přestupku tím, že

a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří

podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59

odst. 1 písm. i), nebo

b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje v případě

nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické

osoby podle § 73 odst. 3.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4

písm. f), g), h), i),

b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d),

e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a),

c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),

odstavce 3, nebo

d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).

§ 120

Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení

(1) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že

nesplní povinnost podle § 27.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto

vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem

vodního toku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51

odst. 1.

(4) Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě

vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1

neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.

(5) Fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem,

nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu

s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových

vod.

(6) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna

stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která

souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která

byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským

melioracím pozemků nebo její část,

b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),

c) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k

vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné

závady její funkce, nebo

d) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě

stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

(7) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem

dopustí přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle §

60 odst. 1.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c),

b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b),

c) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5,

odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo

d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.

§ 121

Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků

movitého majetku v ochraně před povodněmi

(1) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí

přestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na

své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmi.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se

nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí

přestupku tím, že

a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo

b) nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových

podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku

tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu

podle § 75 odst. 3.

(4) Fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku

tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),

odstavce 4, nebo

b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.

b) nebo odstavce 3.

§ 122

Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami

(1) Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních

vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí

přestupku tím, že

a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do

kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1

nebo 2, nebo

b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří

objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště

nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.

(2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu

nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové

nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že

a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2

písm. a), nebo

b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39

odst. 2 písm. b).

(3) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo

nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším

rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se

dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39

odst. 4.

(4) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se

dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace

podle § 39 odst. 6.

(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvádí na trh nebo

prodává spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s §

39 odst. 10.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.

b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním

odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace,

lze uložit pokutu do 500 000 Kč,

b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo

c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 5.

(7) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne

orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému

nakládání došlo, k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění

nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé

látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru

závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke

škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné

látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.

§ 123

Porušení povinností při haváriích

(1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že

a) neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků

havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním

plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního

prostředí podle § 41 odst. 1,

b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo

c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění

příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.

(2) Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že

a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,

b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo

c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek

nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,

do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),

b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo

odstavce 2 písm. a), c), nebo

c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).

§ 124

Porušení povinností správce drobného vodního toku

(1) Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku

dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo

b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen b) a c).

§ 125

Porušení poplatkových povinností

(1) Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve

vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních

vod,

b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a

měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo

jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo

c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a

osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných

objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly

nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného

zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo

b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

Díl 2

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

§ 125a

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že

a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem

úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami

podle § 6 odst. 4,

b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez

povolení k nakládání s vodami,

c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu

nebo v rozporu s ním,

d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního

úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

látky,

e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez

souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,

g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,

h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v

rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,

i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,

j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky

nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního

toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,

k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s §

38 odst. 3,

l) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami

přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a

ohrozí tak jejich prostředí,

m) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu

podle § 39 odst. 9,

n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,

o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,

p) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63

odst. 3,

q) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67

odst. 2,

r) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním

úřadem nebo v rozporu s nimi,

s) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné

povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109

odst. 2, nebo

t) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm

b).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo

p),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k),

m), q) nebo s),

c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h),

n) nebo t),

d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r),

nebo

e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním

odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k

nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem

povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve

výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod

a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.

(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem

podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve

výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a

celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.

(6) Pokutu za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových

nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let

předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu

pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody

zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 však nesmí být

vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných

povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně

odebraných podzemních vod.

(7) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod

odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,

stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných

čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o

vodovodech a kanalizacích^44a). Není-li možné množství odebrané vody

stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;

přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

§ 125b

Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel

plavidla dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k

akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně

neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z

plavidel do vod povrchových,

b) nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě

pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,

c) přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí

plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,

d) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v

rozporu s § 7 odst. 5, nebo

e) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a

podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.

(2) Provozovatel přístavu nebo obslužní lodi se dopustí správního

deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a

provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z

plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, že není

vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a);

dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod

povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

nebo

c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

d), e) nebo odstavce 2.

§ 125c

Porušení jiných povinností při nakládání s vodami

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí

správního deliktu tím, že

a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s

povolením k nakládání s vodami,

b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1

nebo 2, nebo

c) v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod

nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu

úřadu, nebo

d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce

podle § 38 odst. 6.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a

povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou

povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000

m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí správního deliktu tím, že

neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je

povolení k nakládání s vodami spojeno.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),

d), nebo

c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním

odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením

k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem

povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit

pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst.

6 a 7 se použijí obdobně.

(6) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem

podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit

pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst.

6 a 7 se použijí obdobně.

§ 125d

Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo

stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu

tím, že

a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),

nebo

b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo

stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu

tím, že nesplní některou z povinností při provádění

technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo

stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu

tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou

prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního

díla dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),

b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu

manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),

c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na

dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),

d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59

odst. 1 písm. f),

e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný

přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu

přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),

f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),

g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize

vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle 59 odst. 1

písm. k),

h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla

nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo

i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze

sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových

vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle

§ 59 odst. 1 písm. j).

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního

díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že

a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří

podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59

odst. 1 písm. i), nebo

b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě

nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické

osoby podle § 73 odst. 3.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce

4 písm. f), g), h),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b),

c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a),

c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)

nebo odstavce 3, nebo

d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).

§ 125e

Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 27.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,

na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí správního deliktu tím,

že nesplní povinnost podle § 50.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

sousedícího s korytem vodního toku dopustí správního deliktu tím, že

nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby

nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu

s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo

zařízení.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby,

která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí

správního deliktu tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu

narušení plynulého odtoku povrchových vod.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,

na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo

její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném

zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí

správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským

melioracím pozemků nebo její část,

b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),

c) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k

vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné

závady její funkce, nebo

d) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě

stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

sousedícího s vodním dílem dopustí správního deliktu tím, že neumožní

vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.

(8) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c),

b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 nebo odstavce

6 písm. b),

c) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2,

odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo

d) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.

§ 125f

Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků

movitého majetku v ochraně před povodněmi

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

nebo stavby dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 63 odst. 3

neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany

před povodněmi.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit

průběh povodně, dopustí správního deliktu tím, že

a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo

b) nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových

podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného

objektu dopustí správního deliktu tím, že nezajistí povodňové

zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého

majetku dopustí správního deliktu tím, že nedbá o umístění nebo užívání

movitého majetku podle § 85 odst. 3.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

odstavce 4, nebo

b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2

písm. b) nebo odstavce 3.

§ 125g

Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem

povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že

a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do

kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1

nebo 2,

b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří

objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště

nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se

závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se

zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí

správního deliktu tím, že

a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2

písm. a), nebo

b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39

odst. 2 písm. b).

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť

nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se

závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se

zvýšeným nebezpečím, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní

některou z povinností podle § 39 odst. 4.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť

nebezpečnými látkami, se dopustí správního deliktu tím, že nevede

záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.

(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelům prací

prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4,

b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 5, nebo

d) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

(7) Při stanovení výše pokuty za správní delikt podle odstavce 1

přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k

nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající

fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků,

k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení

došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do

povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem

jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke

stupni ochrany dotčeného území.

§ 125h

Porušení povinností při haváriích

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie

dopustí správního deliktu tím, že

a) neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků

havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním

plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního

prostředí podle § 41 odst. 1,

b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo

c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění

příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se při havárii dopustí

správního deliktu tím, že

a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,

b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo

c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek

nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,

do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)

nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo

c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a

b).

§ 125i

Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného

vodního toku dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

(2) Právnická osoba se jako správce významného vodního toku dopustí

správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

(3) Právnická osoba se jako správce povodí dopustí správního deliktu

tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 82.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

c), nebo

d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c)

nebo odstavce 3.

§ 125j

Porušení povinnosti obce

(1) Obec se dopustí správního deliktu tím, že nepředloží žádost o

územní rozhodnutí podle § 92 stavebního zákona za účelem splnění

povinnosti stanovené v čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

§ 125k

Porušení poplatkových povinností

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako znečišťovatel

dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve

vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních

vod,

b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a

měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo

jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo

c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a

osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných

objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly

nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného

zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),

nebo

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

Díl 3

Společná ustanovení ke správním deliktům

§ 125l

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení

právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s

rozšířenou působností může na návrh pachatele správního deliktu

zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme

faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i

opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních

nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na

učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění

opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o

správním deliktu přerušit.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže

správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na

dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž

správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně,

pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt

nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.

(6) Při stanovení výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním

odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,

přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek

povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových

nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany

dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.

(7) Správní delikt podle § 125j v prvním stupni projednává Česká

inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm.

c) a d) a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni

Státní plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává

v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká

inspekce životního prostředí. Správní delikt projedná ten z příslušných

správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení

zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(8) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících

se vodních děl ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností

pokuty podle zvláštního zákona^4).

(9) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí a Státní

plavební správou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Pokuta je

splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní

moci.

(10) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní

plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.

Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 %

příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt

spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České

republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností

jsou příjmem obce s rozšířenou působností.

(11) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

osoby^44b), nebo v přímé souvislosti s ním se vztahují ustanovení

zákona o postihu právnické osoby.

HLAVA XIII

SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 126

Společná ustanovení

(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel",

rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník

přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na

uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni

na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla

na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích,

které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže

hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při

jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní

organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je

majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní

organizace s ním nehospodaří.^45) V pochybnostech o tom, který správce

má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce

Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve

správním řízení.

(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na

cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li

tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto

stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku,

který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto

pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem,

pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému

vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto

vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k

uplatnění nesouhlasu s přechodem.

(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat

podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.

(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, §

17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona,

pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání

integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování

znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých

zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto

zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s

vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o

integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání

rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí

vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za

oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).

(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným

subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5

a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného

systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí

nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích

povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném

registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění

ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně

některých zákonů.

(7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo §

112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy

na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení

nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její

nápravě a o změně některých zákonů^45a). Zahájené řízení o uložení

opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112

odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního

prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových

nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření

podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně

některých zákonů^45a).

(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst.

13, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61

odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci

úřední.

§ 126a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i

jejich povodňovým komisím, jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 126b

(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních

vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění

odpadních vod (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření

objemu vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České

republiky dočasně^45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských

státech Evropské unie, pokud prokáží, že

a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,

b) jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2

podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.

(2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto

osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením

činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.

§ 127

Přechodná ustanovení

(1) Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají

zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená

do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních

předpisů.

(2) Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních

právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.

(3) Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního

dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.

(4) Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu podle

dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu

technickobezpečnostního dohledu udělené podle tohoto zákona, pokud

nedošlo na straně pověřené osoby ke změně předpokladů k výkonu

technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.

(5) Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které

nejsou dosud vedeny v katastru nemovitostí jako parcely s druhem

pozemku vodní plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb., o

vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, státním

vlastnictvím, přecházejí na vlastníky pozemků evidovaných v katastru

nemovitostí, na nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od

účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem

nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem

následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.

(6) Pokud obce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní

vody do vod povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může

jim na jejich žádost podanou do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto

zákona vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod,

a to nejvýše do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v

období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto

nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné

povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve

které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních

vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj

vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně

vypouštěného znečištění; při stanovení lhůty bere vodoprávní úřad v

úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po

dobu této lhůty upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního

prostředí od ukládání pokut podle § 116 odst. 1 písm. b) za

předpokladu, že jsou plněny podmínky k dosažení požadované úrovně

vypouštěného znečištění. Přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo

ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v

souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k

postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění nesmí

vodoprávní úřad stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních

obyvatel delší než do 31. prosince 2010.

(7) Odběry podzemních, popřípadě povrchových vod, které jsou vodami

důlními, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto

povolení platí do 31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr

povolen podle § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje

ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.

(8) Podklady potřebné k zajištění správy poplatků za vypouštění

odpadních vod do vod povrchových podle tohoto zákona předá orgánům

krajů v přenesené působnosti Česká inspekce životního prostředí

nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.

(9) Vodohospodářská evidence podle dosavadních právních předpisů se

stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.

(10) Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou z

veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními

předpisy, včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní

zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nové právní

úpravy vodovodů a kanalizací.

(11) Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části B přílohy č. 2 k

tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši 80 %.

(12) Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části A přílohy č. 2 k

tomuto zákonu se za rok 2002 platí pro účel zásobování pitnou vodou a

pro účely ostatního užití dosud nezpoplatněné podle zvláštního právního

předpisu^46) Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním

hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. ve výši 35 % a za rok 2003

ve výši 70 %.

(13) Za vodní díla podle tohoto zákona se považují vodohospodářská díla

povolená podle dosavadních právních předpisů. Pokud se v jiných

právních předpisech užívá pojem "vodohospodářské dílo", rozumí se tím

vodní dílo podle tohoto zákona.

(14) Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních předpisů na

úseku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a úplat

za odběry povrchových nebo podzemních vod zůstávají v platnosti i po

dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(15) Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření

a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona vycházet ze

směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do doby schválení

nových plánů podle tohoto zákona v příslušné oblasti povodí.

(16) Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se

považují za záplavová území podle § 66.

(17) Správci drobných vodních toků určení podle dosavadních právních

předpisů se považují za správce drobných vodních toků podle tohoto

zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

§ 128

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů, se mění takto:

1. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:

"(3) V minimálním rozsahu a četnosti, stanoveném prováděcím právním

předpisem, je osoba uvedená v § 3 odst. 2, s výjimkou vlastníka a

správce veřejného vodovodu, povinna zajistit kontrolu pitné vody v

akreditované laboratoři^7) nebo u držitele autorizace (§ 83a). Rozsah a

četnost kontroly může na žádost osoby upravit rozhodnutím orgán ochrany

veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti.

7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se písmeno

m), které zní:

"m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.".

3. Za § 83 se vkládají nové § 83a až 83d, které včetně poznámky pod

čarou č. 47a) znějí:

"§ 83a

(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na

žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo právnické osoby, na

jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve

vymezeném rozsahu provádět

a) odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné vody

(§ 3 odst. 1), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého

koupaliště nebo sauny (§ 6),

b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního

prostředí staveb (§ 13 odst. 1),

c) odběr vzorků a měření mikrobiálního a parazitárního znečištění

venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),

d) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti výrobků

přicházejících do přímého styku s pitnou a surovou vodou, s výjimkou

stavebních výrobků (§ 5), a předmětů běžného užívání, s výjimkou hraček

(§ 25),

e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),

f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1

písm. e)],

g) zjišťování a měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření

v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),

h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek

a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí (§ 37

odst. 3),

i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické

toxikologie, fyziologie a psychologie práce.

(2) Ministerstvo zdravotnictví může pověřit prováděním autorizace

právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů

v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující

osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se

nevztahuje správní řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek,

které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo

zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření,

jakož i podmínky autorizace zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve

Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

§ 83b

(1) Autorizující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické osobě, která

je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení

vydá, pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou

a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,

b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k

zařízením pro speciální šetření,

c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem,

znalostmi a schopnostmi,

d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o

nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,

e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit

výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,

f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e)

se prokazuje čestným prohlášením.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s

předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. f) prokazuje za

právnickou osobu její statutární zástupce a všichni členové

statutárního orgánu. Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost výpisem z

Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede označení

obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název právnické

osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jde-li o

fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační číslo a dále údaje

prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Zahraniční osoba^47a)

uvede bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České

republice, pokud byl pobyt povolen, umístění a označení organizační

složky na území České republiky, jméno a příjmení vedoucího organizační

složky a adresu jeho pobytu na území České republiky a dále údaj

prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.

(5) Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu

autorizace podle § 83a odst. 1

a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro

přístup k těmto činnostem a vydaným tímto členským státem Evropské

unie, nebo

b) dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon těchto činností získaným

v členském státě Evropské unie,

pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany

životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 83a

odst. 1.

(6) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce

5 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo

zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými

orgány členského státu Evropské unie, prokazující skutečnosti uvedené v

odstavci 5. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do

4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.

§ 83c

(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti

a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání osvědčení o autorizaci

neplatí správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o

autorizaci podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách

rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva

zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat. Náklady spojené s

autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se

sjednává podle zvláštního právního předpisu.

(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše

5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5

let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba,

které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen "držitel

autorizace") podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením

platnosti osvědčení.

(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy, sídla,

popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4,

jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve

Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu

zdravotnictví autorizující osoba.

(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky autorizace a

účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou

mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních

zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené

s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.

(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek

autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je

oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění

podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků

mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba

přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba

nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení

nebo je odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí

osvědčení může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení

námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti

rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.

§ 83d

(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě

žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode

dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,

c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za

mrtvého,

d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e) prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu na

prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek majetku nebo

vstupem držitele autorizace do likvidace.

(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle §

83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce

právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce

1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro

účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.

47a) § 21 odst. 2 obchodního zákoníku.".

4. V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní:

"Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného

zdraví uložit osobě, která neoprávněně vystupovala jako autorizující

osoba nebo držitel autorizace.".

5. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:

"§ 100a

Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího

působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu

povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se

tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud

ze zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů

a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být

ověřena.".

ČÁST TŘETÍ

Změna přestupkového zákona

§ 129

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,

zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,

zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,

zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb. a zákona

č. 164/2001 Sb., se mění takto:

§ 34 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3i) zní:

"§ 34

Přestupky na úseku vodního hospodářství

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) odebere povrchovou nebo podzemní vodu bez potřebného povolení

vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

b) vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo podzemních,

popřípadě do kanalizace, v rozporu s vodním zákonem,^3i)

c) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu nebo ohrozí její jakost nebo

zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami,

popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v rozporu s

vodním zákonem,^3i)

d) poruší povinnosti týkající se vodních děl založené stavebními

předpisy, nebo

e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem3i) nebo povinnosti

na základě něho uložené.

(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo e) lze uložit

pokutu do výše 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze

uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

(3) Pokuty ukládá Česká inspekce životního prostředí nebo okresní úřad.

Ustanovení § 124 odst. 2 vodního zákona přitom platí obdobně.

3i) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon).".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky

§ 130

Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České

republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:

"a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,^2)

2) § 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

zákonů (vodní zákon).".

2. V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:

"e) poplatky za skutečný odběr podzemních vod^6) ve výši 50 % jejich

celkového objemu,

6) § 88 zákona č. 254/2001 Sb.".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o vnitrozemské plavbě

§ 131

Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.

358/1999 Sb., se mění takto:

§ 49 a 50 se zrušují.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o

rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o

ochraně přírody a krajiny a lesního zákona

§ 132

Zákon č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní

zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o

myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o

rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o

státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon), se mění takto:

Článek IV se zrušuje.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o změnězákona o státní správě ve vodním hospodářství a

kompetenčního zákona

§ 133

Zákon č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 130/1974 Sb.,

o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb.

a zákona č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev

a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

pozdějších předpisů, se mění takto:

Články I a II se zrušují.

ČÁST OSMÁ

zrušena

§ 134

zrušen

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů

vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

§ 135

Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech

převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo

fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb.,

zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb.,

zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb.,

zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb. a

zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:

V § 15 odst. 2 se tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou a doplňuje

se písmeno u), které zní:

"u) k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní

účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních

prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt vodních toků a

vodohospodářských děl ve vlastnictví státu poškozených v důsledku

povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné

financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a

vodohospodářských zařízeních.".

ČÁST DESÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 136

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č.

425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č.

58/1998 Sb.

2. Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973

Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve

znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.

240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.

4. Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do

vod povrchových.

5. Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č.

35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády

č. 91/1988 Sb.

6. Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.

7. Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení

vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.

8. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.

35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších

předpisů.

9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.

10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.

11. Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu

na některých vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru

národních výborů nad nimi.

12. Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních

vod.

13. Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě

motorovými plavidly.

14. Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými

plavidly.

15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.

16. Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní

stráži.

17. Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich

povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.

18. Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o

zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.

19. Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních

vodních toků tvořících státní hranice.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 137

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení

§ 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí

účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti

dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha 1

Zvlášť nebezpečné látky

Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin

látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle

mění na látky biologicky neškodné:

1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové

sloučeniny ve vodním prostředí,

2. organofosforové sloučeniny,

3. organocínové sloučeniny,

4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány

karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci

steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve

vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,

5. rtuť a její sloučeniny,

6. kadmium a jeho sloučeniny,

7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného

původu,

8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v

suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv

užívání vod.

Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády

vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených

skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.

Nebezpečné látky

Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:

1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad

2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt

3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium

4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur

5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných

látek.

3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro

lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající

schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.

4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky,

které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež

jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné

látky.

5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.

6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného

původu.

7. Fluoridy.

8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména

amonné soli a dusitany.

9. Kyanidy.

10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý

stav povrchových vod.

Příloha 2

Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství

podzemní vody

Účel užití odebrané podzemní vody Sazba v Kč/m3

Pro zásobování pitnou vodou 2,00

Pro ostatní užití 3,00

Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity

zpoplatnění

-----------------------------------------------------------------------------

Ukazatel Sazba Limit zpoplatnění

hmotnostní koncentrační

znečištění Kč/kg kg/rok a mg/l

-----------------------------------------------------------------------------

a) CHSK nečištěné odpadní vody

do 31. 12. 2004 16 20 000 40

od 1. 1. 2005 16 8 000 40

b) CHSK čištěné odpadní vody 8 10 000 40

c) CHSK pro odpadní vody

čištěné z výroby buničiny

a ze zušlechťování

bavlnářských a lnářských

textilií 3 10 000 40

-----------------------------------------------------------------------------

2. RAS 0,5 20 000 1200

-----------------------------------------------------------------------------

3. nerozpuštěné látky^47) 2 10 000 30

-----------------------------------------------------------------------------

4. fosfor celkový

do 31. 12. 2004 70 13 000 3

od 1. 1. 2005 70 3 000 3

-----------------------------------------------------------------------------

5. dusík amoniakální

do 31. 12. 2001 40 15 000 15

-----------------------------------------------------------------------------

6. dusík Nanorg

od 1. 1. 2002 30 20 000 20

-----------------------------------------------------------------------------

7. AOX od 1. 1. 2002 300 15 0,2

-----------------------------------------------------------------------------

8. rtuť 20 000 0,4 0,002

-----------------------------------------------------------------------------

9. kadmium 4 000 2 0,01

-----------------------------------------------------------------------------

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 20/2004 Sb.

Závěrečná a přechodná ustanovení

1. Poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané

množství podzemní vody pro rok 2004 podle § 88 odst. 5 vodního zákona,

ve znění tohoto zákona, předloží odběratel České inspekci životního

prostředí nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou

povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální

zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění

odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní

moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud

nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba

kratší. Oprávnění (§ 8 odst. 2 vodního zákona) z takových povolení se

nadále považují za oprávněné a mohou nakládat s vodami a vykonávat

další práva a povinnosti v rozsahu těchto povolení i po 1. lednu 2008,

pokud podali nejpozději dne 1. ledna 2008 žádost o povolení k nakládání

s vodami nahrazující dosavadní povolení, a to až do dne právní moci

rozhodnutí o takové žádosti. V případě, že doba, na kterou byla tato

rozhodnutí udělena, uplynula před dnem účinnosti tohoto zákona,

prodlužuje se jejich platnost do 31. prosince 2004. Ustanovení § 9

odst. 4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno.

3. Evidence podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 6, 7, 9 až 12 vodního

zákona, ve znění tohoto zákona, bude vytvořena nejpozději do 22.

prosince 2004.

4. Plán hlavních povodí České republiky musí být schválen nejpozději do

22. prosince 2006.

5. Plány oblastí povodí musí být schváleny nejpozději do 22. prosince

2009. Pro tyto plány oblastí povodí musí být zpracována analýza

všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí,

zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod

a ekonomická analýza užívání vody podle čl. I bodu 30, pokud jde o § 25

odst. 2 písm. a) tohoto zákona, do 22. prosince 2004.

6. Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o

velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této

velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31.

prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na

úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního

zákona, ve znění tohoto zákona.

7. Vlastníci vodních děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění

tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011 předložit

příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání těchto

staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona,

ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí.

8. Výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za

kalendářní rok 2003 vydají na podkladě poplatkových přiznání za rok

2003 krajské úřady. Krajské úřady předají České inspekci životního

prostředí do 30 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona výměry záloh na

poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových pro rok 2004

včetně seznamu zpoplatněných zdrojů znečišťování. Krajské úřady předají

České inspekci životního prostředí do 30 dnů po nabytí právní moci

výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok

2003.

§ 14 zákona č. 25/2008 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.

6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které

jsou zároveň provozovateli povinnými plnit ohlašovací povinnost podle

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a podle zákona o

integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném

systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a

o změně některých zákonů, ohlašují povinné údaje prostřednictvím

integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti

životního prostředí poprvé za rok 2009.

2. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.

6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které

jsou zároveň provozovateli činností podle přílohy I nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a nejsou zapojeny do integrovaného

systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí

podle bodu 1, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného

systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí

poprvé za rok 2010. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 a 2009

se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

3. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.

6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které

nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností

v oblasti životního prostředí podle bodu 1 nebo 2, ohlašují povinné

údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích

povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2011. Při

ohlašování povinných údajů za rok 2008 až 2010 se postupuje podle

dosavadních právních předpisů.

Čl. II zákona č. 181/2008 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Vlastníci vodních děl stanovených v § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001

Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zařazených

z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle § 61 odst. 2 zákona č.

254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

do kategorie I až III, jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011

předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání

těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 zákona č.

254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

do katastru nemovitostí. Vlastníci ostatních vodních děl podle § 20

odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, jsou povinni splnit tuto povinnost do 1. ledna

2021.

2. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li

rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení podle dosavadních právních

předpisů, zrušeno a vráceno k novému projednání, postupuje se podle

dosavadních právních předpisů.

3. Pro náhradu škody na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích v

zátopách suchých nádrží sloužících k ochraně území obce, kraje nebo

státu, vybudovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se

použije § 68 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně.

4. Ministr financí se zmocňuje použít prostředky určené na odstranění

povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová

opatření, které byly převedeny do státních finančních aktiv, také na

odstraňování povodňových škod vzniklých po roce 2006 na vodních tocích

a vodních dílech. O toto použití se zvyšují celkové rozpočtové výdaje

státního rozpočtu a snižují stavy na účtech státních finančních aktiv.

Čl. II zákona č. 150/2010 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Povolení k odběru podzemní vody, která se využívá k výrobě balené

kojenecké nebo pramenité vody, se považují za povolení k odběru

podzemní vody podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jsou splněny požadavky podle § 9

odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, jinak dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

zanikají.

2. Ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů se

považují za ochranná pásma stanovená podle § 30 odst. 1 zákona č.

254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V případě změny nebo zrušení dosavadního ochranného pásma stanoveného

podle dosavadních právních předpisů je nutné ochranné pásmo nově

stanovit postupem podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Záplavová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se

považují za záplavová území stanovená podle § 66 odst. 7 zákona č.

254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V případě změny nebo zrušení dosavadního záplavového území stanoveného

podle dosavadních právních předpisů je nutné záplavové území nově

stanovit postupem podle § 66 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Hodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným

povodňovým rizikem musí být provedeno nejpozději do 22. prosince 2011.

Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik budou dokončeny do

22. prosince 2013.

5. Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik musí být

schváleny nejpozději do 22. prosince 2015.

6. Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a

při provádění ostatních opatření podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vycházet ze schválených

plánů příslušných oblastí povodí až do doby schválení nových plánů

podle tohoto zákona v příslušných povodích.

7. Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod podle § 28a

odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 181/2008 Sb., se

přezkoumává a aktualizuje v rámci národních plánů povodí.

8. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

9. Pověřené vodoprávní úřady příslušné podle § 105 odst. 2 zákona č.

254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

dokončí zahájená a pravomocně neskončená řízení.

Čl. IV zákona č. 151/2011 Sb.

Přechodné ustanovení

Profily vod ke koupání podle § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé vytvoří

do 24. března 2011.

Čl. XVIII zákona č. 350/2012 Sb.

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.

Čl. V zákona č. 501/2012 Sb.

Přechodné ustanovení

Finanční prostředky poskytnuté podle § 6 odst. 3 zákona č. 331/1993

Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a

doplnění některých zákonů, mohou být použity na úhradu výdajů na

opatření ve veřejném zájmu podle § 102 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na podporu výstavby a

obnovy vodohospodářské infrastruktury.

Čl. IV zákona č. 275/2013 Sb.

Přechodné ustanovení

Pokud povolení k nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní

drůbeže, popřípadě jiných živočichů stanovuje podmínky pro krmení nebo

přikrmování ryb nebo jsou tyto podmínky stanoveny výjimkou z použití

závadných látek, rozhodnutí se v těchto částech nemusí pro přikrmování

ryb použít a lze postupovat podle § 39 odst. 13 zákona č. 254/2001 Sb.,

ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. LV zákona č. 303/2013 Sb.

Přechodné ustanovení

Nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o

náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku

nebo vodního díla o výši náhrady soud.

Čl. VI zákona č. 61/2014 Sb.

neplatil

1) Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o

požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v

členských státech, Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o

jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května

1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými

do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice

Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod

vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice

Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před

znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady

90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května

1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne

12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze

zemědělských zdrojů, Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o

integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro

činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

1a) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích

přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských

místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

3) Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění

zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a

krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně

zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.

6) § 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti

plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.

7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.

358/1999 Sb.

7b) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém

úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní

nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších

předpisů.

8b) § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích).

8c) § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně

některých zákonů.

10c) § 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na

výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.

10d) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů

a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění

pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

změně některých dalších zákonů.

12) Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné

vodohospodářské evidenci.

12a) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č.

89/1996 Sb.

13) § 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992

Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve

znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České

národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky

č. 113/2000 Sb.

14) Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 164/2001 Sb.

14a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 365/2000 Sb.

16) Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu

a únosné využívání Dunaje.

Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu

Odry před znečištěním.

18) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního

fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a

o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších

předpisů.

18a) § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon).

19) § 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.

509/1991 Sb.

20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.

21a) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních

komunikacích.

21b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů

ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových

zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

22) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné

osoby, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

24) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České

republiky.

25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26) Například § 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.

27) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

28) § 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29) Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

31) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů.

32a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.

34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

(krizový zákon).

34a) § 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.

§ 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.

§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

35) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů.

36) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění

pozdějších předpisů.

36a) § 8 zákona č. 274/2001 Sb.

38) § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v

soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

40) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

43) § 35 zákona č. 222/1999 Sb.

43a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.

43b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

43c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

43d) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o

změně některých zákonů.

43e) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.

439/2004 Sb.

44) Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České

republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních

vodách.

Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a

Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v

oblasti vodního hospodářství.

Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou

republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na

hraničních vodách.

Sdělení č. 94/2009 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy mezi vládou

Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním

hospodářství na hraničních vodách.

44a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou

potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

ve znění pozdějších předpisů.

44b) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění

pozdějších předpisů.

45) § 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích.

45a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její

nápravě a o změně některých zákonů.

45b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12.

prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.

46) Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství,

ve znění pozdějších předpisů.

47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří

a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro

zpoplatnění NL, nebo

b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství

zpoplatněné CHSK.

48) § 6g odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č.

151/2011 Sb.

49) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních

horninových struktur a o změně některých zákonů.

50) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na

využívání území.

51) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.

52) § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.

53) § 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a

kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

54) § 6 zákona č. 274/2001 Sb.

Soubor: Sb_2001-254.htm

Titulní list > Seznam předpisů > Texty předpisů > Zákony a vyhlášky > Zákon č. 254/2001 Sb.

| nahoru |

stránka aktualizována: 23.4.2014, publikována: 17.2.2015