<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Přirozená povodeň

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 73 odst. 1 vodního zákona nebo povodňovými orgány, zejména při:

•déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;

•dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci;

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

•Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky v Beskydech pramenné oblasti Bečvy, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a dlouhou dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Vyskytují se nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a jarních dešťových srážek. Příkladem tohoto typu je březnová povodeň z roku 2006 na řece Bečvě a jejich přítocích.

•Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln. Vyskytují se na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a v našich podmínkách nebývají časté, způsobují však největší škody. Příkladem tohoto typu je červencová povodeň z roku 1997 a květnová povodeň z roku 2010 na řece Bečvě a jejich přítocích.

•Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin). Tyto povodně zasahují obvykle malá území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. Příkladem tohoto typu je červnová povodeň z roku 2009 na přítocích Bečvy.

•Zimní povodně způsobené ledovými jevy (např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy) se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích, v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Jedná se o povodně místního charakteru a na toku Moravy připadá s velkou pravděpodobností v úvahu. Příkladem tohoto typu je únorová povodeň z roku 2012 na řece Bečvě.