<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druhy a rozsah ohrožení povodněmi > Výskyt povodní v povodí

Přirozené povodně vyskytující se ve správním území obce Střeň jsou převážně způsobeny vodním tokem Morava. Tyto povodně bývají spojeny s hydrometeorologickou situací nejen v daném území, ale hlavně v oblasti Jesenicka, odkud vody do tohoto území přitékají a z povodí Moravské Sázavy, která zase přivádí vody ze Zábřežské vrchoviny. Při dlouhotrvajících srážkách se řeka Morava a přilehlé přítoky plní a rozliv řeky Moravy, který nejdříve zaplňuje území Litovelského Pomoraví se následně rozlévá do okolních polí a dále pokračuje k zastavěným územím v jeho bezprostřední blízkosti. Rozliv řeky Moravy v tomto území je značný. Má na to vliv zejména rovinný terén úrodné a zemědělsky obdělávané Hané.

Nejčastěji se vyskytující povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

•Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky Tyto povodně se vyznačují velkým rozsahem a delší dobou trvání s ohrožením rozsáhlých území. Nedosahují většinou extrémních kulminací průtoků, objemy povodňových vln jsou však značné. Nebezpečí těchto povodní stoupá při kumulaci tání a teplých jarních dešťových srážek na řece Moravě. Povodně v období jarního tání jsou nejčastějším povodňovým jevem na území obce Střeň.

•Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Tyto povodně zasahují rozsáhlá území, obvykle s extrémními průtoky i značnými objemy povodňových vln, především na větších tocích. Zpravidla jsou předpovězeny meteorologickou službou a způsobují však největší škody. Největší rozliv povodňových průtoků v území nastává právě od Moravy, která jsou těmito druhy povodní postihována. K tomuto typu povodně se řadí také nejničivější povodeň z července 1997, kdy bylo zatopeno celé zastavěné území obce Střeň.

•Letní povodně přívalové způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv i mimo vodní toky a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně). Tyto povodně zasahují obvykle území s katastrofálními důsledky a velice rychlým průběhem. Průtoky dosahují extrémních hodnot při menším objemu povodňové vlny, těžko se předpovídají a většinou je nezachytí ani hlásný a varovný systém, proto se opatření soustředí především na oblast prevence. V katastrálním území obce Střeň nebyly výpočtovou metodou kritických bodů (Riziková území při přívalových srážkách v ČR), zjištěny žádné kritické body. Dle zkušenosti místních nebyl zaznamenán povrchový odtok z okolních zemědělských ploch. Ale ze zkušeností je známo, že při přívalových srážkách dochází zatápění meliorací a v některých místech potom k podmáčení nemovitostí.

•Zimní povodně způsobené ledovými jevy např. tzv. ledové nápěchy, ledové zácpy se vyskytují na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Tyto povodně nebývají způsobeny zvýšenými průtoky, ale ucpáním průtočného profilu toku ledem, ledovou tříští, ledovými krami apod. Ke tvorbě ledové celiny dochází nad mostem Střeň na řece Moravě, kde vlivem meandrujícího toku dochází k zpomalení průtoku a v zimním období k zamrzání toku a vzniku ledových celin.