Obec Říkovice se nachází v jižní části Olomouckého kraje, na pomezí se Zlínským krajem, v okrese Přerov, cca 10 km jižně od Přerova. Náleží do správního obvodu obce s rozšířenou působností Přerov. Rozkládá se na ploše 385,44 ha. Obec se nachází v blízkosti silničního tahu Přerov – Hulín – Otrokovice. A prochází ji železniční trať Přerov – Staré Město u Uherského Hradiště
Přestože na katastru obce doposud neproběhnul podrobnější a systematičtější archeologický průzkum, existují doklady o tom, že úrodné okolí Říkovic bylo lidmi obýváno již od pravěku. Dle nálezů se v katastru Říkovic patrně nacházela i sídliště kultury lužických popelnicových polí a slezské kultury z doby bronzové. Na katastru obce Říkovic, severně od obce, v minulosti stávala dnes již zaniklá vesnice Tršaly. Ta je v pramenech zmíněna již v roce 1141. Ves však do roku 1464 zpustla a dnes ji připomíná pouze název polní trati na levém břehu řeky Moštěnky mezi Říkovicemi a Horní Moštěnicí.
Od počátku své historie náležely Říkovice olomouckým biskupům, kteří je udělovali jako léno různým vladyckým rodům. První zmínka byla uvedena v biskupské listině Bruna ze Šaumburka z roku 1274. V letech 1476 až 1786 je držel rod Říkovských z Dobrčic. Po vymření tohoto rodu byly Říkovice několikrát prodány, až v roce 1854 přešly do vlastnictví rytířů Chlumeckých. Ti pak po roce 1918 rozprodali svůj majetek a odstěhovali se do Rakouska. Obec prošla velmi těžkým obdobím třicetileté války, kdy byly Švédy vypleněny okolní vesnice společně s Říkovicemi. Přesto se vesnici podařilo po pohromě rychle obnovit a zpustlé grunty byly znovu obsazeny. V červnu 1850 shořela téměř celá vesnice. Další obrovský požár byl v létě 1859, kdy vyhořelo 51 domů a 17 stodol. Období 2. světové války a s tím spojené útrapy se obce taktéž nevyhnuly. Koncem války Němci zabrali školu, kde se ubytovali a použili 41 říkovských občanů jako rukojmí.
Říkovice byly v roce 1976 připojeny ke střediskové obci Horní Moštěnice. Po pádu komunismu v roce 1989 získaly Říkovice v roce 1990 opět samostatnost.
