Věcná část > Geomorfologické charakteristika

Oblast spadá do geomorfologického celku Nízký Jeseník.

Nízký Jeseník je plochá vrchovina na severu Moravy a v jižní části Slezska. Rozprostírá se na Moravě a ve Slezsku, v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (v okresech Bruntál, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město a Přerov). Je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou barevných a drahých kovů. Jeho nadmořská výška se pohybuje pouze mezi 400 - 600 metry. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku na západě dosahuje až 800 metrů (Dobřečovská hora 809 m n. m.). Směrem k východu jeho výška klesá až na 350 metrů. Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev.

Geomorfologické podcelky

Nízký Jeseník se skládá se z geomorfologických podcelků Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina, Oderské vrchy, Slunečná vrchovina, Stěbořická vrchovina, Vítkovská vrchovina a Tršická pahorkatina.